Odborníci z Ústavu geodézie pod vedením řešitele Ing. Tomáše Volaříka, Ph.D. provedli prostorovou digitalizaci budovy praktické základní školy v Halenkově, jejímž výsledkem je informační model budovy (BIM). BIM z anglického Building Information Modelling lze chápat jako proces vytváření a správy dat o budově během jejího životního cyklu. BIM je ve své podstatě databáze informací o budově a vytvořený objektově-orientovaný 3D model je jedním z možných způsobů reprezentace těchto informací. BIM se začíná využívat především při projektování nových staveb, nejen pozemních, ale i dopravních či vodohospodářských. Zlínský kraj, který je vlastníkem budovy praktické základní školy v Halenkově, se rozhodl v rámci pilotního projektu pořídit BIM budovy stávající.

Budova se skládá ze tří materiálově různorodých částí. K původní části, pocházející z roku 1898, se nedochovala žádná stavební dokumentace, k střední části, pocházející z roku 1976, existuje studie a poslední část budovy tvoří přístavba z roku 1999, k níž existuje stavební dokumentace v papírové podobě.

Pro digitalizaci byla využita technologie laserového skenování pomocí dvou statických laserových skenerů FARO Focus3D 120. Jednotlivé skeny byly propojeny pomocí referenčních koulí a terčů. Vybrané referenční terče byly pro transformaci laserového mračna bodů do závazného souřadnicového a výškového systému S-JTSK a Bpv geodeticky zaměřeny. Z výsledného mračna bodů, které obsahuje všechny místnosti v budově školy, včetně půdních prostor a fasády a střechy v exteriéru budovy, byly vytvořeny pracovní technologické půdorysy, které byly následně použity jako podklad pro modelování budovy v programu Autodesk Revit do podoby informačního modelu budovy (BIM) v hladině detailu LOD300. Součástí modelu byly také sanitární zařizovací předměty a osvětlení místností. BIM budovy byl doplněn digitálním modelem terénu přilehlého okolí. Z tohoto modelu byly vytvořeny výstupy výkresové dokumentace – okótované půdorysy jednotlivých podlaží, řezy, pohledy a výkazy místností, oken a dveří. Pro prezentaci výsledného modelu byla vytvořena jeho vizualizace. Celý proces od sběru prostorových dat po výsledný model byl popsán a zhodnocen v závěrečné zprávě a dosažené zkušenosti byly diskutovány na společném jednání zástupců Ústavu geodézie a Zlínského kraje.

Získaná data mají potenciál pro další využití. Laserového skenování exteriéru školy bylo použito k vymodelování fasády a střech budovy školy včetně digitálního modelu terénu přilehlého okolí. V případě potřeby je možné pokračovat v lokalizaci prvků v bodovém mračnu a vytvořit například polohopisnou a výškopisnou situaci předmětné lokality jako podklad pro projekční účely.

Výsledné bodové mračno dokumentuje každou místnost v budově školy a představuje „zakonzervovaný“ stav budovy školy k datu měření, který je možno archivovat. Přičemž v bodovém mračnu jsou zachyceny nejen stavební prvky objektu, ale i ostatní příslušenství a vybavení školy. Tyto informace dokumentují stav vybavenosti této základní školy. Je možno dohledat počty lavic ve třídách, rozměry tabulí, počet pracovních míst se šicím strojem v učebně apod.

Bodové mračno obsahuje veškeré objekty, které byly v budově v okamžiku laserového skenování. Je možné ho použít k dohledání předmětů z technického hlediska nedůležitých, ale v budoucnu mohou získat na významu ať už z důvodů historických, kulturních anebo z prosté potřeby zjištění bližších informací o fungování školy. Pro vymodelování různých detailů, jako jsou např. klenby v suterénu, schodiště, zábradlí, půdní prostory, obklady v prostorách sociálního zařízení, kuchyně, učeben, chodeb a tělocvičny, se osvědčilo pořízení bohaté fotodokumentace, která byla také součástí předávky hotové dokumentace skutečného provedení Základní školy v Halenkově.

Tento pilotní projekt navazuje na aktivity projektu Inteligentní regiony – Informační modelování budov a sídel, technologie a infrastruktura pro udržitelný rozvoj (centrum kompetence TAČR TE02000077). V rámci tohoto projektu byla od roku 2014 řešena problematika informačního modelování budov a regionů v pracovním balíčku WP2 pod vedením Ing. Tomáše Volaříka, Ph.D. Na provedených pracích se významnou měrou podíleli pracovníci Ústavu geodézie Ing. Alena Berková, Ing. Richard Kratochvíl, Ing. Michal Kuruc, Ph.D., doc. Ing. Radovan Machotka, Ph.D. a student závěrečného ročníku magisterského studijního programu Geodézie a kartografie Bc. Štěpán Soukup. Postup modelování byl konzultován s kolegyněmi z Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky, a to RNDr. Helenou Novotnou a RNDr. Hanou Trnkovou. Cennou konzultaci k historické skladbě cihlových stěn poskytl Ing. Ondřej Anton, Ph.D. z Ústavu stavebního zkušebnictví. Důležitými radami, nejen ohledně legislativních požadavků na dokumentaci skutečného provedení staveb, přispěla prof. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D. z Ústavu pozemního stavitelství. A nakonec parametry oken z roku 2000, zejména koeficient prostupu tepla a další detaily, byly konzultovány s Ing. Lucií Horkou z Ústavu technických zařízení budov.​