Ing. Olga Rubinová, Ph.D. zkoumá spolu se svými studenty vliv zelených interiérových stěn na vnitřní prostředí v budovách.  Zajímavé výstupy z experimentálních měření obsahuje dnes již obhájená diplomová práce Optimalizace mikroklimatu budov zelení, která byla oceněna ve dvou studentských soutěžích.

Co Vás přivedlo k tématice květinových interiérových stěn?

Člověk tráví v budovách většinu svého života. Doma, ve škole nebo v práci, v kině, na nákupech… a tento trend, který člověku po zdravotní stránce příliš neprospívá, můžeme aspoň částečně kompenzovat tím, že část živé přírody přeneseme do interiéru budov. Profesně se specializuji na vnitřní prostředí budov, a napadlo mě, že bychom na to mohli jinak, než systémy klimatizace. Rostliny jsou naším komplementárním doplňkem, ony kyslík vyrábí, my spotřebováváme. Při pobytu v parku nebo v lese si lidé odpočinou, zrelaxují, příjemně se naladí. Rostliny zvlhčují vzduch, tím i přirozeně chladí okolní prostředí, tlumí hluk, a to jsou jevy, které jsem chtěla ověřit.

Jaká základní technická řešení  vertikálních zahrad  se nabízí a je možné si je zhotovit i svépomocí?

Zelenou stěnu na obrázku jsme sestavili z běžných materiálů se třemi studenty za dva dny, je tedy možné si v nějaké podobě zelenou stěnu zřídit doma nebo na zahradě svépomocí. Můžete si vybrat mezi pěstováním rostlin v substrátu, zemině a použít různé nádoby, do kterých je prostě sesázíte a pak zavěsíte na stěnu. Nejjednodušší je zavěsit obyčejné květináče na konstrukci ze dřeva nebo kovu. Pokud si chcete ušetřit práci se zaléváním, je dobré, když zajistíte, aby voda mohla stěnou protékat. Možné je také osazení rostlin do živného roztoku. Tento hydroponický systém vynalezli již ve starém Egyptě.

Které vlastnosti vnitřního prostředí mohou „živé“ květinové stěny ovlivnit?

Rostliny přeměňují oxid uhličitý na kyslík, to je však velmi pomalý proces. Významnější je dýchání rostlin, kdy rostliny za denního světla uvolňují do vzduchu kyslík a v noci zase oxid uhličitý, tento proces se periodicky opakuje. Ve dne tedy naše ovzduší obohacují kyslíkem. Voda, kterou květiny zaléváme, se z velké části odpaří, takže zvlhčují okolní vzduch, přičemž skupenské teplo k odpaření vody získávají z okolního prostředí, čímž ho ochlazují. To je zvláště v létě vítané. Rostliny i případná zemina jsou akusticky pohltivým materiálem, takže tlumí hluk v místnosti.

Kam byste květinové stěny doporučila a kam naopak ne?

Kvůli dýchání rostlin roste v jejich přítomnosti po setmění koncentrace oxidu uhličitého, kdežto ve dne klesá, proto jsou vhodným společníkem tam, kde trávíme svůj čas přes den. Do ložnic větší množství květin nepatří. Když můžeme být i v pracovním prostředí v kontaktu s přírodou, má to pro nás příznivý psychologický efekt. Zelená barva je všeobecně uklidňující. U kvetoucích rostlin je třeba dát pozor na aromatické druhy, pro alergiky může být květinová vůně nepříjemná.

Jaké jsou Vaše další cíle v rámci tohoto výzkumu?

V další práci bych se ráda zaměřila na podrobnější sledování různých rostlin, jak jednotlivé druhy mají intenzivní fotosyntézu nebo jak dobře se aklimatizují na umělé osvětlení, které je v budovách často nutným řešením. Z hlediska kvality vzduchu by bylo zajímavé sledovat, jak rostliny pomáhají čistit vzduch od těkavých látek. Kromě základních užitných funkcí budovy totiž začíná být otázka zdravého a příjemného vnitřního prostředí v budovách stále aktuálnější. Zkrátka, je to rozsáhlé téma a jistě nás čekají zajímavé experimenty a objevy.