Když se řekne plynárenství, většina lidí si představí síť trubek. Eva Netušilová z GasNetu mluví hlavně o datech: „Abychom mohli připravovat Česko na renesanci zemního plynu, vodík a biometan, museli jsme překopat systém práce s daty.“

GasNet je největším distributorem plynu v České republice a je součástí kritické infrastruktury. Název vaší profese je manažerka strategického Asset Managementu. Co to znamená?

Asset, česky aktivum, je prostředek zisku. Pro vás to může být třeba byt, který někomu pronajímáte. V případě GasNetu je to 65 tisíc kilometrů plynovodů plus souvisejících zařízení, kterými přivádíme plyn do českých domácností a firem. Já pro GasNet vedu tým, se kterým připravujeme strategii obnovy a rozvoje plynárenské sítě. Analyzujeme data o našich aktivech a dáváme je do souvislosti s možným vývojem v energetice. Na základě toho připravujeme různé scénáře dalšího vývoje, strategii a investiční plány. Náš tým tedy ovlivňuje, jak bude síť vypadat za 5 až 30 let. Zkrátka: Tvoříme budoucnost plynárenství.

Jaká ta budoucnost má být?

Diverzifikovaná, udržitelnější a obnovitelná. To jsou asi nejvýstižnější slova. Plyn jako médium má tu výhodu, že je stabilním nosičem energie. Proto hraje nezastupitelnou roli v některých odvětvích a je důležitou součástí energetické transformace. Teď Česku pomáhá s odchodem od uhlí, a to jak v segmentu teplárenství, tak i u domácností. Obdobně jako elektřina ze slunce nebo větru má navíc i plyn obnovitelnou budoucnost. Tu představují vodík a biometan. Elektřina a plyn se vzájemně doplňují, obnovitelné plyny mohou sloužit jako energetická uložiště z obnovitelných zdrojů.

Vy jste zmiňovala data. V čem konkrétně jsou pro plynárenství důležitá?

Já bych řekla možná lépe, v čem jsou důležitá i pro Česko. Výchozí stav je takový, že v roce 2022 konečná spotřeba činila u plynu 54,8TWh a u elektrické energie 58,6TWh. Plyn je tedy pro Česko zásadním energetickým zdrojem. Celá energetika prochází změnami a plyn při nich hraje klíčovou roli.

V plynárenství je těch změn několik: První transformace proběhla v souvislosti s válkou na Ukrajině, kdy se podařilo diverzifikovat dodávky plynu z Norska a LNG terminálů. Souběžně emisně šetrnější zemní plyn nahrazuje už zmiňované končící uhlí a pracujeme na tom, aby distribuční soustava konkurenceschopně reagovala na změny v energetice, aby umožňovala distribuci biometanu s vodíkem. Do sítě jsme tak letos připojili už sedmou výrobnu biometanu a brzy chceme představit i vodíkové projekty.

Abychom síť i nadále dobře řídili, potřebujeme k tomu více aktuálních, přesných a vzájemně propojených dat. Od roku 2020 tak intenzivně pracujeme na digitální transformaci firmy, která je provázaná s proměnou celého sektoru energetiky a průmyslu.

Prozradíte detaily?

Začnu tím, že ve společnosti GasNet každoročně investujeme miliardy korun do modernizace plynárenské infrastruktury a naše rozhodnutí o směřování investic dlouhodobě zakládáme na datech.

V době, kdy do plynárenství vstupují nové typy plynu a celý energetický sektor se transformuje, posouváme datové řízení na novou úroveň. Je pro nás klíčové rychleji a podrobněji rozumět současnému stavu sítě, jejímu vývoji v nadcházejících letech a současnému i budoucímu typovému rozložení našich zákazníků. Data jsou přitom základem pro strategické rozhodování.

Jedním z klíčových projektů je „Datová platforma“, kde na platformě AWS budujeme nový datový sklad pro strukturovaná, nestrukturovaná a velká data. Shromažďujeme zde data nejen z telemetrie plynárenského provozu, ale i z ostatních oblastí firmy: ekonomických, nákupních, personálních a ESG. Kombinace moderní technologické platformy a sjednocených detailních dat nám umožňuje rozvíjet pokročilejší analytické metody, využívat data ve více procesech v rámci každodenního chodu firmy, tak zvyšovat rychlost rozhodování a efektivitu během probíhající transformace odvětví. To vše samozřejmě s dodržením nejvyšších standardů bezpečnosti, protože se jedná o kritickou infrastrukturu. Tato práce má jasné praktické výsledky.

Jak se projevují ve vaší práci?

Náš tým mimo jiné provádí takzvané výpočty kapacity plynárenské sítě. Ty slouží například pro zhodnocení, zda je síť kapacitně připravená pro nového zákazníka nebo pro stávajícího, který chce změnit odebírané množství plynu. Výpočtem získáme informaci, zda je připojení zákazníka možné provést ve stávajícím stavu nebo jsou nutné nějaké úpravy designu sítě tak, aby zákazník obdržel plyn o požadovaných parametrech. Zároveň počítáme potřebnou kapacitu sítě pro očekávaný vývoj poptávky. Ještě před rokem jsme si pro každý případ museli chystat data zvlášť a výpočet mohli zahájit až následně. To se dělo přibližně 500krát za rok. Dnes už máme k dispozici vždy aktuální data pro celou síť. To je velký game changer, který urychluje naši práci.

Málokdo také ví, že pro fakturaci zákazníkům je klíčové tzv. spalné teplo plynu. Jeho stanovení bylo v minulosti rutinní záležitostí, a to díky více méně unifikovaným dodávkám z Ruska. V souvislosti s diverzifikací dodávek plynu z jiných zemí, s připojováním biometanových stanic a blížícím se nástupem vodíku se ovšem bavíme o úplně jiné úloze. Komplikovanější. Potřebujeme mít regionálně ještě mnohem lepší přehled o šíření plynů v síti. Rutina je zkrátka pryč a plynárenství je jedna velká změna postavená na datech a IT. Naštěstí.

Pokud by někdo chtěl pracovat ve vašem týmu, jaké by měl mít schopnosti?

Náš tým pracuje na rozhraní byznysu, datové analytiky a IT. Využíváme Power BI, Python, SQL, obecně datovou analytiku. Mix schopností se liší vždy podle konkrétní pozice. Jsou zapotřebí i znalosti z oblasti strojírenství, energetiky nebo chemie. Vždy je ale důležité analytické myšlení, schopnost hledat souvislosti, a především ochota učit se novým věcem. My teď prošlapáváme cestu, po které u nás ještě nikdo nešel. A protože tu cestu jdeme poprvé, nikde nenajdu experta, který by nosil v kapse jasný recept, jak vyřešit nové úkoly. Například jak převést distribuční soustavu na vodík. Ačkoliv v minulosti se velmi vzdáleně obdobná transformace plynárenství podařila, a to ze svítiplynu na zemní plyn. Tohle je ale řádově těžší. A je to o zcela novém stylu práce.

V jakém smyslu?

Co řekl kdysi vedoucí týmu, to bylo svaté. Dnes má vizi, zkušenosti plus odborný základ, ale jinak se učí společně s týmem. Za pochodu. Společně tvoříme, společně hledáme cesty. Klíčové proto je nebát se dělat chyby. Tím nemyslím ty vážné, které by ohrožovaly něčí zdraví nebo finanční stabilitu, myslím tím nebát se rychle zkoušet dílčí věci. A když něco nejde, tak hledat jiné cesty. V této souvislosti považuji za esenciální mít respekt nejen ke stáří a zkušenostem, ale i respekt k novým postupům a technologiím. Mít respekt k mladým lidem, kteří novou cestu nejčastěji prošlapávají. To je můj recept pro budoucnost plynárenství.