Etna je mohutná aktivní sopka, která tvoří významnou dominantu východního pobřeží italského ostrova Sicílie. Její výška se díky probíhajícím erupcím neustále mění, ale v roce 2024 dosáhla přes 3400 metrů, což je nejvyšší zaznamenaná hodnota od počátku měření. Sopka se rozkládá na ploše 1190 km² (tato hodnota je téměř srovnatelná s rozsahem největšího sopečného pohoří ČR – Českého středohoří) s obvodem báze okolo 140 km. Okolí sopky obývá přibližně 1 milion obyvatel. Etna je od roku 2013 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Na seznam byla Etna zapsána pro její mimořádný vědecký význam a jako příklad „živoucích“ geologických procesů. Díky výbušným i výlevným erupcím jsou ovšem svahy Etny (včetně jejích čtyř vrcholových kráterů) značně nestabilní a představují trvalé riziko. Malou ukázku nebezpečnosti Etny jsme mohli pozorovat na začátku června, kdy svět obletěla dramatická videa prchajících turistů. Důvodem jejich úprku byl částečně rozpadající se jihovýchodní kráter Etny, ze kterého se uvolnila rychle se pohybující směs horkého popela, plynu a úlomků hornin.

Vulkanolog Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky FAST VUT se aktuálně vrátil z terénního výzkumu Etny, který uskutečnil společně s vulkanology z Istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia – Osservatorio Etneo. Důvodem jeho výzkumu byla jednak dokumentace aktuálních erupcí (zatím k poslední erupci Etny došlo v průběhu jeho terénního výzkumu dne 19. 6.), jednak odběr vzorků vybraných hornin na testování jejich fyzikálně-mechanických vlastností. Vše je součástí přípravné fáze většího mezinárodního projektu koordinovaného z německé Postupimi, který, v případě realizace, bude zaměřen na uskutečnění hlubokého vrtu orientovaného na výzkum celkové stability potenciálně nejvíce problematického východního svahu Etny. Atmosféra současné Etny je zachycena na přiložených snímcích.