Prof. Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky FAST VUT se vrátil z terénního výzkumu na ostrově Réunion, kde dokumentoval erupci sopky Piton de la Fournaise. Hlavní eruptivní aktivita probíhající od 13. února do 25. března 2026 patří k nejvýznamnějším epizodám na tomto ostrově v posledních letech. Po několika dnech relativního klidu sopka dne 28. března opět obnovila aktivitu. Ta je zatím slabá, doprovázená omezenou produkcí lávy a mírným odplyňováním. Obnovení erupce po krátké pauze však není v případě této sopky neobvyklé a odpovídá jejímu dlouhodobě pulznímu eruptivnímu chování.

Erupce probíhala otevřením erupčních trhlin mimo hlavní kráter a vedla k rychlé tvorbě nového sopečného kužele. Její dynamický vývoj doprovázel kolaps části staršího kužele Piton Zoé, spojený s menším pyroklastickým proudem, a vznik systému lávových tunelů. Boční charakter erupce umožnil intenzivní výlev lávy na svazích sopky, přičemž lávové proudy postupně zasáhly infrastrukturu ostrova a 13. března přerušily hlavní pobřežní okružní komunikaci RN2, klíčovou dopravní tepnu Réunionu.

Vrcholným momentem erupce bylo dosažení oceánu lávou v noci z 15. na 16. března, při němž vznikla nová pobřežní plošina o rozloze přes 8 hektarů, která rozšířila ostrov přibližně o 200 metrů směrem do Indického oceánu. Při kontaktu lávy s mořskou vodou zároveň vznikaly vysoce pórovité, rychle ochlazené fragmenty bazaltu, které byly dočasně schopné plavat na hladině, než došlo k jejich nasycení vodou a potopení.

V průběhu expedice byly odebrány unikátní vzorky vyvrženého sopečného materiálu a bazaltových láv, které budou dále analyzovány v České republice. Součástí terénního výzkumu byl i technicky náročný přístup do aktivní erupční zóny, zahrnující výstup na vrchol sopky (2 632 m n. m.) a následný sestup po jejím strmém východním svahu, místy přes hluboké trhliny a mladé lávové pole tvořené blokovými i provazovými lávami s dutinami po lávových tunelech, během něhož byl zřízen provizorní tábor v bezprostřední blízkosti nově vznikajícího stříkaného kužele. V jeho okolí se podařilo odebrat sopečné bomby – žhavé, plastické fragmenty magmatu, které si při dopadu zachovávají svůj tvar a představují cenný záznam průběhu erupce. Získaná data přispějí k detailnějšímu poznání plášťového zdroje i eruptivní dynamiky této aktivní štítové sopky.

Erupce zároveň ovlivnila stabilitu sopečných svahů. Intruze magmatu, rychlá akumulace lávových proudů a změny morfologie vedou k deformacím vulkanického tělesa a mohou iniciovat postupné gravitační pohyby směrem k oceánu. Východní svah sopky Piton de la Fournaise je přitom dlouhodobě nestabilní a vykazuje trvalý pohyb rychlostí řádově milimetrů až centimetrů za rok. Během eruptivních epizod však dochází k jeho výraznému zrychlení, kdy se deformace mohou projevit posuny o několik centimetrů až decimetrů v průběhu dnů až týdnů. Tyto procesy představují významný geohazard ve vulkanicky aktivních oblastech.

Problematice nestability sopečných svahů se Lukáš Krmíček věnuje společně se svým doktorským studentem Markem Brabcem, mimo jiné také na sopce Etna.