Voda v Moravském krasu

Obsah už je v archivu. Informace tak už mohou být neaktuální, či zavádějící.

V roce 2014 jsme se společně se Správou CHKO Moravský kras pustili do zmapování hydrochemického stavu povrchových vodních toků. Říkáte, že jeskyně jsou důležitější? Ale povrchové toky se v krasových oblastech propadají do podzemí i se vším znečištěním, které s sebou nesou. To jsme zjistili i při průzkumu přímo ve vybraných jeskyních.

Jak to bylo?

Katka začala měřením na Jedovnickém a Rudickém potoce. Jako hlavní problém Jedovnického potoka identifikovala zvýšený obsah organických látek a nutrientů – dusíku a fosforu. V té době byla ještě v provozu čistírna odpadních vod (ČOV) Rudice, jejíž odtok vlastně vytvářel Rudický potok. Účinnost čištění byla špatná, docházelo i k vyplavování kalu, který vytvářel lavice v jeskyni Rudické propadání. Naštěstí tato ČOV už není v provozu, odpadní vody z Rudice jsou přečerpávány na ČOV do Jedovnic.

Martin měřil v jeskynním systému propadání Lopače u Ostrova u Macochy. Zjistil, že kvalita vody v Lopači není dobrá, ale místní ČOV ji nezhoršuje, je špatná ještě před zaústěním jejího odtoku. Také se ukázalo, že není jen tak, zhodnotit různé vlivy, působící na potok pod zemským povrchem, protože hydrogeologická situace v krasu je leckdy dost nepřehledná.

Práce pokračovaly na Ochozském a Hostěnickém potoce a na Říčce. Anička odebírala vzorky vody i v jeskyni Netopýrka. A zase ten stejný problém: organické znečištění, dusík a fosfor, přicházející s potoční vodou z mimokrasových oblastí.

Co děláme teď?

Rozhodli jsme se tomu přijít na kloub. Klára měří průtoky a kvalitu vody na 9 profilech na hranici chráněné oblasti, aby zjistila, jak velké znečištění přichází do krasu z oblastí ležících mimo. A aby vytvořila mapu území sousedících s CHKO, která by si také zasloužila ochranu vod.