Santorini patří k nejlépe prozkoumaným vulkanickým oblastem světa. Aktivní je již více než půl milionu let a během posledních 350 tisíc let zde proběhlo nejméně dvanáct pliniovských erupcí, tedy mimořádně silných explozivních erupcí, při nichž je sopečný popel a pemza vynášena desítky kilometrů vysoko do atmosféry. Několik těchto erupcí bylo natolik silných, že se po nich střed sopky propadl a vytvořil rozsáhlou kruhovou depresi zvanou kaldera. Právě ta dnes tvoří charakteristický tvar souostroví Santorini. Velké erupce se zde opakují v intervalech přibližně 10–30 tisíc let. Současné období je charakteristické růstem vulkanického centra Nea Kameni uvnitř kaldery a postupným doplňováním magmatického systému.

V posledních letech se pozornost vědců soustředí především na vztah mezi Santorini a podmořskou sopkou Kolumbo, vzdálenou asi 15 km severovýchodně od centra kaldery Santorini. Nové geologické a geofyzikální studie ukazují, že oba vulkanické systémy jsou propojeny společným hlubokým magmatickým systémem. Jeho aktivitu potvrdila i seizmická krize na začátku roku 2025, kdy tisíce zemětřesení vedly k vyhlášení stavu nouze a dočasné evakuaci ostrova.

Během terénní kampaně, která proběhla v červnu 2026, odebral profesor Lukáš Krmíček vzorky čerstvých láv z erupcí Nea Kameni z 20. století i hornin silně ovlivněných sirnými fumarolami. Cílem výzkumu je zjistit, jak hydrotermální procesy mění pevnost, porozitu a další mechanické vlastnosti vulkanických hornin a jak mohou ovlivňovat dlouhodobou stabilitu vulkanických komplexů. Odběry probíhaly v koordinaci s řeckými kolegy z Institutu pro studium a monitorování sopky Santorini (ISMOSAV) a Národní a Kapodistriovy univerzity v Athénách (NKUA). Zaměřeny byly především na mladé vulkanické horniny, které umožňují sledovat přímý vliv hydrotermální alterace na pevnost a stabilitu lávových těles.

Vedle Nea Kameni byly vzorkovány i další významné geologické lokality Santorini. Odběry zahrnovaly nejstarší vulkanické horniny souostroví staré více než půl milionu let, necelých 70 tisíc let staré lávy skalního suku Skaros i produkty slavné minojské erupce z doby před přibližně 3600 lety. Tato katastrofická erupce vytvořila dnešní kalderu Santorini, pohřbila město Akrotiri pod desítkami metrů pemzy a popela a významně přispěla k úpadku minojské civilizace ve východním Středomoří.

Výsledky laboratorních zkoušek přispějí k lepšímu pochopení procesů, které ovlivňují dlouhodobou stabilitu aktivních sopek a související geologická rizika. Výzkum současně otevírá nové možnosti spolupráce pracovníků Fakulty stavební VUT s předními řeckými institucemi zapojenými do výzkumu a monitoringu vulkanické aktivity ve východním Středomoří. Navazuje přitom na dlouhodobé zaměření Ústavu geotechniky FAST VUT na mechanické vlastnosti geomateriálů a jejich význam pro hodnocení geologických rizik.

Více o vulkanickém systému Santorini–Kolumbo a jeho nedávné aktivitě se můžete dozvědět v článku: KRMÍČEK, L. Sopky Santorini a Kolumbo sdílejí společný magmatický systém. Vesmír, 2025, č. 12, s. 676.