Detail předmětu

Zkoušení materiálů a konstrukcí

Akademický rok 2024/25

BIA012 předmět zařazen v 1 studijním plánu

BPC-ENI letní semestr 1. ročník

Student získá základní soubor informací o způsobu hodnocení konstrukcí a provádění stavebně technických průzkumů, se zaměřením na stanovení základních fyzikálních a mechanických vlastností stavebních materiálů, jejich stavebních kombinací a konstrukčních celků in situ. Důraz bude kladen na vlastnosti, významné pro hodnocení životnosti, využitelnosti a přípravy dekonstrukce stavebních objektů, s využitím špičkových, zejména nedestruktivních metod zkoušení. Ve cvičení budou prováděny vybrané zkoušky jak na reálných konstrukcích, tak na speciálně vytvořených zkušebních polygonech, simulujících situace v typických prvcích skutečné konstrukce, doplněné laboratorními zkouškami materiálů.

 

Kredity

5 kreditů

Jazyk studia

čeština

semestr

letní

Garant předmětu

Zajišťuje ústav

Způsob a kritéria hodnocení

zápočet a zkouška

Učební cíle

Studenti získají základní informace o způsobu hodnocení konstrukcí a provádění stavebně technických průzkumů, se zaměřením na stanovení základních fyzikálních a mechanických vlastností klíčových stavebních materiálů (beton, kámen, kamenivo, keramika, kovy, polymery), jejich stavebních kombinací (železobeton, cihelné zdivo) a konstrukčních celků in situ. Důraz bude kladen na vlastnosti, významné pro hodnocení životnosti, využitelnosti a přípravy dekonstrukce stavebních objektů. Současně v nezbytném rozsahu teoreticky i prakticky poznají související moderní diagnostické metody a postupy pro stanovení stěžejních vlastností materiálů i konstrukcí, s využitím špičkových měřících přístrojů a zařízení.

 

Základní literatura

SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty. 2. přeprac. a dopl. vyd. Bratislava: Jaga, 2007. ISBN 8080760578 (cs)

Doporučená literatura

SCHMID, Pavel. Základy zkušebnictví. Vyd. 2. opr. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004. ISBN 80-214-2584-9 (cs)
CIKRLE, P. a kol.: NDT Zkoušení ve stavebnictví. Brno: Ústav stavebního zkušebnictví, VUT v Brně FAST, 2010. s. 1-133. ISBN: 978-80-214-4198-9 (cs)
KLOIBER, Michal a Miloš DRDÁCKÝ. Diagnostika dřevěných konstrukcí. Praha: ČKAIT, 2015. Technická knižnice (ČKAIT). ISBN 978-80-87438-64-0 (cs)
BALAYSSAC, Jean-Paul a Vincent GARNIER. Non-destructive testing and evaluation of civil engineering structures. Kidlington, Oxford, UK: Elsevier, 2018. Structures durability in civil engineering set. ISBN 9781785482298 (en)

Nabízet zahraničním studentům

Nenabízet

Předmět na webu VUT

Přednáška

13 týdnů, 2 hod./týden, nepovinné

Osnova

  • 1. Hodnocení existujících konstrukcí, návrhy stavebně technických průzkumů, přehled základních typů zkoušek, základní fyzikálně mechanické vlastnosti materiálů.
  • 2. Vlastnosti ztvrdlého betonu a jejich zkoušení.
  • 3. Zkoušení kamene a kameniva.
  • 4. Nedestruktivní zkoušení betonu – tvrdoměry, ultrazvuky.
  • 5. Zkoušení betonu in situ na vývrtech, vlastnosti starých betonů.
  • 6. Zkoušení kovů, vlastnosti starých typů výztuží a železných prvků.
  • 7. Železobeton – stanovení polohy výztuže metodou vířivých proudů.
  • 8. Železobeton – stanovení polohy výztuže metodou georadaru.
  • 9. Keramika – historie, typy zdících prvků, zkoušení.
  • 10. Zdivo – zkoušení zdiva v konstrukci, zkoušení starých cihel pro znovupoužití.
  • 11. Dřevo – zkoušení v laboratoři a in situ.
  • 12. Polymery – stanovení vybraných vlastností polymerů.
  • 13. Vybrané případové studie hodnocení stávajících konstrukcí.

Konzultace v kombinovaném studiu

3týdny, 5 hod./týden, nepovinné

Cvičení

13 týdnů, 2 hod./týden, povinné

Osnova

  • 1. Organizace laboratorního cvičení, úvod do měření, měřicí přístroje, výpočet vybraných charakteristik materiálů.
  • 2. Beton a kámen – druhy betony a kamene – objemové hmotnosti, nasákavost, stanovení hloubky průsaku tlakovou vodou.
  • 3. Beton – ultrazvuk – rovnoměrnost betonu, odhad pevnosti v tlaku pomocí tvrdoměrného zkoušení, pevnosti v tlaku betonu.
  • 4. Beton a kámen – pevnosti betonu v tahu ohybem, přídržnost: a) pevnost v tahu povrchových vrstev, b) odtrhová zkouška sanační vrstvy, pevnosti v tlaku různých druhů přírodního kamene.
  • 5. Beton – pevnost betonu v konstrukci (jádrové vývrty).
  • 6. Kovy – stanovení hustoty vybraných vzorků, určení druhu betonářské výztuže dle povrchových úprav, zkouška tahem s výraznou mezí kluzu a se smluvní mezí kluzu, stanovení tvrdosti oceli.
  • 7. Železobeton – stanovení polohy výztuže metodou vířivých proudů.
  • 8. Železobeton – stanovení polohy výztuže metodou georadaru.
  • 9. Keramika – objemová hmotnost výrobku, nasákavost, zkoušení starých cihel pro znovupoužití – rezonanční metoda, stanovení pevnosti v tahu za ohybu, stanovení pevnosti v tlaku.
  • 10. Zdivo – zkoušení zdiva in situ.
  • 11. Dřevo – vlhkost vzorku řeziva, hustota řeziva, nasákavost a bobtnání řeziva, pevnosti v tlaku rovnoběžně s vlákny konstrukčního dřeva, pevnosti v ohybu konstrukčního dřeva.
  • 12. Dřevo in situ – vlhkost, odporové zarážení trnu přístrojem Pilodin, odporové mikrovrtání přístrojem Rezistograf.
  • 13. Polymery – objemová hmotnost vybraných vzorků, pevnosti v tahu polymeru, tažnosti polymeru, ohybová zkouška tuhého polymeru, napětí v tlaku polystyrenu při 10 % deformaci.