Jakým způsobem je možné ovlivnit hydratační proces cementových past? Jakým způsobem na jeho vývin působí různé přísady? Tímto tématem se zabývá nadějný student stavebně-materiálového inženýrství Fakulty stavební v Brně Radek Hermann. V rámci svého studia se mimo jiné zaměřil na výzkum průběhu hydratačních procesů cementu a vlivu plastifikačních a superplastifikačních přísad právě na vývin hydratačního tepla. V lednu letošního roku úspěšně obhájil svou diplomovou práci, stal se inženýrem a rozhodl se zůstat i nadále na akademické půdě.

Ve své bakalářské práci jste se věnoval problematice regulace hydratačního tepla. Bylo vám toto téma blízké anebo jste se vydal do neznáma?

Bylo to někdy v polovině třetího ročníku, kdy jsem se začal ohlížet kolem, čemu bych se chtěl věnovat. Nejblíže jsem měl cementům, resp. betonům a naprostou náhodou jsem objevil v intranetu zajímavé téma „Možnosti regulace vývinu hydratačního tepla v betonu pomocí plastifikační přísady“. Nebyl to pro mě skok do úplného neznáma, ale v tu dobu jsem ještě nevěděl, co to obnáší. Cílem bylo ověřit ovlivnění hydratačního procesu cementových past plastifikačními přísadami různých bází. Prací na toto téma bylo v rámci fakulty i světa zpracováno nesčetné množství, zajímavostí této práce však bylo, že se využilo zkušebního postupu, při němž se stanovuje hydratační teplo rozpouštěcí metodou, a to rozpouštěním ve směsi kyseliny dusičné a fluorovodíkové a odečítá se na velmi přesném, jestli si pamatuji správně „Beckmannově teploměru“ nárůst teplot při neutralizaci cementu, resp. částečně zhydratované cementové pasty v tomto roztoku kyselin.

V literatuře se dá setkat s pojmem hydratační teplo, ale i hydratační teplota, je to stejné? A k čemu ho vlastně potřebujeme znát?

To je zajímavá otázka. Stejné to určitě není, zjednodušeně by se asi dalo říct, že teplota je způsob, jak se dá měřit energie tělesa a udává se ve stupních Celsia, kdežto teplo jako takové, je právě ta energie, kterou dané těleso ukrývá a má jednotku Joule. U cementů se uvažuje právě hydratační teplo, které je zde vyjádřeno jako teplo na kilogram cementu, které se uvolní během hydratačního procesu za 7 dní. Obecně by se asi dalo říct, že čím je cement jemněji mletý a čím méně příměsí obsahuje, tím je schopen uvolnit větší množství energie během svého hydratačního procesu. Hydratační teplo je vhodné znát při navrhování například velkoobjemových konstrukcí, základů budov, přehrad a podobně, kdy přílišný vývin hydratačního tepla může způsobit trhliny v důsledku velkých teplotních změn mezi okrajem a jádrem konstrukce.

Se svou bakalářskou prací jste vyhrál mezinárodní kolo Studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ) a diplomová práce byla nominována do prestižní soutěže ASVEP o nejlepší diplomovou práci. Co jste udělal navíc oproti vašim spolužákům, že vaše práce byly těmi úspěšnými?

Upřímně nevím. Je pravdou, že se do SVOČ nepřihlašuje až takové množství studentů, jaké by mohlo, přitom je to soutěž velice zajímavá, příprava do ní není časově náročná a pokud se podaří člověku zaujmout, má šanci získat i nějaké finanční ohodnocení. Je tedy možné, že jsem nějakým způsobem zaujal. V rámci SVOČ si pamatuji, že komise obdivovala množství zdrojů, ze kterých bylo v rámci práce čerpáno a rozsah v jakém byla bakalářská práce zpracovávána. V případě nominace mé diplomové práce do soutěže ASVEP jsem byl překvapen a nominaci jsem nečekal. Soutěžní kolo bude probíhat ve třetím čtvrtletí tohoto roku, zatím tedy nevím, jak to dopadne. Moje diplomová práce byla zaměřena na výzkum a vývoj nové jemnozrnné chemicky odolné stříkané směsi. K tomuto výzkumu mě přivedl můj současný školitel prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, díky kterému jsem se dostal k velice zajímavému výzkumu hmot kombinovaného s prací technologa pro společnost zabývající se produkcí materiálů pro náročné podmínky. Ještě zpátky k tématu, jestli jsem udělal něco víc oproti spolužákům. Je pravda, že jsem se pro téma mojí diplomky nadchnul a zároveň mě baví práce v laboratořích, takže praktickou část jsem vypracovával de facto denně od dubna do ledna následujícího roku a sledoval jsem relativně velké množství vlastností. Je tedy možné, že byl rozsah práce větší, než je běžné, a to práci vyzdvihlo.

Hodně svého volného času věnujete práci, co s tím, který Vám zůstane? Upřednostňujete relax anebo jste i mimo fakultu tak aktivní?

Kdybych se podíval do svého kalendáře, tak nejbližší víkend, na který již nemám něco naplánovaného je někdy asi za 3 měsíce, takže by se dalo říct, že jsem aktivní i ve svém volném čase. Posledních pár let se věnuji historickému šermu, který zabere čím dál víc víkendů v roce, ale je to skvělé odreagování. Do toho se věnuji například historickým motocyklům, na které ale poslední dobou není moc čas. O veteránech se říká, že na 1 hodinu jízdy, připadají cca 2 hodiny v dílně, což není daleko od pravdy.