V konkurenci více než tří set podaných návrhů projektů Technologická agentura České republiky vybrala sedm, v nichž je zapojena Fakulta stavební VUT v Brně. Projekty se věnují hospodaření s vodou, recyklaci stavebních materiálů nebo světelnému znečištění. 

Přírodní čistírny odpadních vod 

Hlavním impulzem byla pro vědce z Ústavu vodního hospodářství krajiny dlouholetá spolupráce s obcemi, které extenzivní čistírny provozují a chtějí jejich využití zlepšovat, případně přemýšlí nad pořízením čistírny na přírodní bázi. Projekt začne podrobným sledováním nejrůznějších parametrů, včetně monitoringu provozních i finančních nároků konkrétních zařízení. Vědecký tým bude zkoumat nejen organické znečištění zaměřené na základní prvky a sloučeniny, ale zahrne také v poslední době stále více žádané pozorování přítomnosti léčiv a mikroplastů. Cílem projektu je navrhnout optimální provozní strategie a konstrukční změny pro co nejvyšší účinnost čistíren proto, aby tento typ čistíren byl konkurenceschopný tak, jako je tomu běžně v zahraničí. 

Výroba cementových kompozitů ze stavebních odpadů 

Demoliční a stavební odpad jako zdroj materiálu k dalšímu využití musí splňovat přísné požadavky na kvalitu. Výzkumný tým Ústavu technologie stavebních hmot a dílců a VŠB TUO se zaměří na možnosti získávání vhodných zdrojů plniv do betonů ze stavebně   demoličních odpadů, kterých vzniká ročně v ČR cca 10 milionů tun. Hlavní zřetel je na zpracování betonových a cihelných recyklátů jako výrobků stabilních vlastností, které nahradí přírodní zdroje kameniv. Jejich recyklací a solidifikací (stabilizací) vhodnými pojivy vznikne nový silikátový kompozitní materiál. Jeho hlavní výhodou budou nejen požadované vlastnosti, které mají klasické betony, ale i snížený dopad na životní prostředí a zajištění cirkulární ekonomiky. 

Zpevněné plochy zachytávající dešťovou vodu 

Sluncem vyhřáté ulice, rozpálené betonové plochy a rychlý odtok dešťové vody zhoršují životní podmínky ve městech a snižují zásadně retenci spodních vod. Vědci z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců a chemické fakulty ve spolupráci s firmou Prefa Brno se v projektu budou věnovat inovativnímu využití superabsorbčního polymeru pro vývoj nového typu nasákavého betonu a následně výroby  betonových dlažeb a podkladních vrstev pozemních komunikací. Porézní beton s příměsí absorpčních vloček z recyklovaných plen zadrží dešťovou vodu, která se pak bude zvolna odpařovat. Přispěje tak k ochlazení a zlepšení mikroklimatu ve městě. V rámci projektu vznikne nejen nová stavební hmota, ale i konstrukční řešení  dlážděných pozemních komunikací. 

Analýza obnovy přirozených rozlivů a účinnosti údolních niv 

Ústav vodních staveb ve spolupráci s Akademií věd ČR budou zkoumat efektivitu a možnosti zlepšení strukturálních opatření protipovodňové ochrany. Pro analýzu situace budou využívat například terénní šetření, znalosti místních obyvatel, historické údaje včetně map nebo starších satelitních snímků, okolní lesy i pole a stav krajiny obecně. Ke slovu se dostanou i nejmodernější technologie – drony, které zajistí hyperspektrální a multispektrální data. Součástí výzkumu bude také posouzení retenčních možností v zájmovém území a hodnocení nejistot v systému realizovatelnosti opatření. 

Vliv zdravotnických zařízení na zatížení komunálních čistíren odpadních vod mikropolutanty 

Záměrem projektu, který bude řešit tým AdMaS, je výzkum mikropolutantů v čistírnách odpadních vod a návrh možných řešení snížení jejich výskytu. Modelovými městy budou Brno (v kategorii nad 100 tisíc obyvatel a spádovými a vysoce specializovanými zdravotnickými pracovišti) a okresní město (v kategorii nad 10 tisíc obyvatel a jedním významným zdravotnickým zařízením). Projekt souvisí s návrhem Směrnice Evropského parlamentu a rady o čištění městských odpadních vod (2022/0345/COD), z něhož vyplývá povinnost sledovat a redukovat znečištění mikropolutanty na čistírnách odpadních vod od roku 2036. 

Všesměrový analyzátor světelného znečištění 

Vědci z Ústavu pozemního stavitelství budou ve spolupráci s týmem FEKT VUT vyvíjet přístroj, který bude schopen analyzovat zdroje rušivého světla z pohledu úniku do životního prostředí. V současné době je v drtivé většině zkoumáno (a i hodnoceno) rušivé světlo z povrchu Země. Zdroje světla se však vyzařují všemi směry ze vzduchu. Přístroj by měl pomoci shromáždit objektivní data, která pomohou při návrhu řešení pro omezení světleného znečištění. 

Cementotřísková deska nové generace s přímým dopadem na mitigaci změny klimatu 

Návrh složení a nová technologie výroby environmentálně šetrné cementotřískové desky jsou dva hlavní cíle společného projektu Ústavu technologie stavebních hmot a dílců a společnosti CIDEM Hranice. Vědci se budou soustředit na vývoj pojiva tak, aby k její výrobě bylo potřeba méně portlandského slinku, ale zároveň zůstaly zachovány kvalitativní parametry desek. Redukce spotřeby portlandského slinku umožní snížení uhlíkové stopy i spotřeby primárních surovin. 

Sedmá veřejná soutěž programu Prostředí pro život byla vyhlášena loni v červenci. Program má sloužit k podpoře aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí.