Kolik různých profesí se skrývá za vznikem jedné budovy nebo městské čtvrti? Jak se stavebnictví proměňuje v éře digitalizace a umělé inteligence? A jak mohou výchovní a kariérní poradci technické obory přiblížit svým žákům? Na tyto otázky hledali odpovědi účastníci semináře, který uspořádal Vzdělávací institut pro Moravu ve spolupráci s Fakultou stavební VUT a partnery ze stavební praxe.

Mimořádné zázemí pro konání semináře poskytla společnost PKV. Moderní školicí centrum nabídlo kromě příjemného prostředí pro odborný program také jedinečný výhled na území bývalého Prioru na Dornychu. Účastníci tak mohli z výšky pozorovat, jak na místě původního obchodního areálu postupně vzniká nová městská čtvrť.

Pohled z okna se stal přirozenou součástí programu. Zvolená lokalita zároveň posloužila jako názorná demonstrace faktu, že za vznikem městské čtvrti nestojí jediná profese. Výsledná stavba stojí na vzájemné spolupráci geodetů, geotechniků, projektantů, statiků, TZB, dopravních a vodohospodářských inženýrů, rozpočtářů, stavbyvedoucích, řemeslníků a mnoha dalších stavebních odborníků.

Stavebnictví a studium z pohledu proděkana i studentky

Za Fakultu stavební VUT vystoupili v roli přednášejících proděkan Zdeněk Dufek a doktorandka Veronika Chrástová.

Proděkan Dufek představil stavebnictví jako tradiční obor, který aktuálně prochází zásadní technologickou proměnou. Věnoval se významu stavebnictví pro českou ekonomiku, vysoké poptávce po kvalifikovaných pracovnících i velkým infrastrukturním projektům. Mezi ně patří nové jaderné zdroje, vysokorychlostní železnice a další rozvoj silniční dopravní infrastruktury.

V rámci prezentace Zdeněk Dufek posluchače seznámil také se dvěma výraznými megatrendy: nástupem umělé inteligence a rozvojem kosmické ekonomiky. Účastníci se dozvěděli více o využití umělé inteligence při projektování, kontrole staveb, vyhodnocování dokumentace nebo správě digitálních modelů. Pozornost byla věnována také BIM, digitálním dvojčatům a moderní geodézii, která propojuje skutečný svět staveb s přesnými prostorovými daty a využitím v kosmu.

Veronika Chrástová nabídla účastníkům autentický pohled na studium na FAST VUT očima studentky, a následně i doktorandky. Ukázala, jaké možnosti fakulta studentům nabízí a jak se znalosti získané během studia uplatňují při řešení konkrétních městských problémů. Ve druhé části své prezentace představila projekt zaměřený na budování protipovodňových opatření v Brně.

Na praktické uplatnění stavařských dovedností navázal technický ředitel společnosti PKV, absolvent FAST VUT Jiří Španiel. Představil práci technika v PKV, potřebné znalosti a dovednosti pro výkon této profese a pohovořil  i o možnostech práce v oboru již během studia na Fakultě stavební.

Digitalizace na stavbě kláštera voršilek

Vrcholem odborného programu byla exkurze na stavbu rozsáhlé rekonstrukce bývalého kláštera voršilek mezi ulicemi Orlí, Josefská a Novobranská. Zástupci generálního dodavatele, společnosti ESOX, provedli účastníky staveništěm a předvedli, jak se digitalizace stavebnictví využívá při řízení náročné rekonstrukce historického objektu.

Areál v budoucnu nabídne obchody, gastronomické provozy, kulturní využití, ubytování i veřejně přístupnou klášterní zahradu. Rekonstrukce zároveň propojí ulice Orlí, Josefskou a Novobranskou a otevře dosud uzavřenou část historického centra veřejnosti.

Exkurze názorně ukázala, že rekonstrukce památkově hodnotné stavby vyžaduje citlivé propojení historických konstrukcí se současnými technickými, provozními a bezpečnostními požadavky. Účastníci měli navíc možnost v praxi vidět, jak digitální dokumentace a moderní nástroje pomáhají s koordinací jednotlivých profesí, zachycením skutečného stavu objektu a přípravou další fáze výstavby.

Barokní krovy jako učebnice tesařského řemesla

Součástí exkurze byl kromě budoucnosti stavebnictví také pohled do minulosti řemesla, který účastníkům poskytla prohlídka dochovaných dubových barokních krovů. Jejich nejstarší části jsou dendrochronologicky datovány mezi lety 1655 a 1669. Po střešní konstrukci sousedního kostela svatého Josefa patří k nejstarším známým krovovým konstrukcím na území Brna.

Zvláště cenná část konstrukce se nachází nad nárožím ulic Orlí a Josefská. Jde o kompaktní krokevní krov s hambalkem, vyspělou ležatou stolicí a podélným zavětrováním pomocí dvojitých ondřejských křížů. Přestože má konstrukce poměrně malé rozměry, barokní tesaři při její konstrukci použili všechny zásadní prvky, které běžně najdeme u mnohem větších krovů.

Dochovaná konstrukce je historickou památkou a mimořádnou ukázkou přesnosti, znalosti materiálu a řemeslné úrovně tehdejších tesařů. V budoucí podobě kláštera má být krov přiznán v podkrovních ubytovacích prostorách a chodbách, aby jej mohli návštěvníci pozorovat z bezprostřední blízkosti.

Děkujeme za propojení výuky s praxí

Stavebnictví není pouze tradiční odvětví, které provází lidstvo už po tisíciletí. Seminář dokázal, že je také oborem digitálních modelů, prostorových dat, moderních materiálů, automatizace a komplexního řízení projektů. Především však vytváří prostředí, ve kterém lidé bydlí, vzdělávají se, pracují, cestují, setkávají se a tráví volný čas.

Pro výchovné a kariérní poradce představovalo setkání příležitost poznat šíři technických profesí a získat inspiraci, jak stavebnictví přibližovat žákům prostřednictvím konkrétních staveb, technologií a společenských problémů.

Fakulta stavební VUT děkuje Vzdělávacímu institutu pro Moravu za organizaci semináře. Poděkování patří také společnostem PKV a ESOX za podporu fakulty, poskytnutí mimořádného zázemí a ochotu otevřeně sdílet s pedagogy zkušenosti z reálné stavební praxe.

Právě propojení škol, univerzity a firem může žákům ukázat profesní cesty, o kterých dosud nevěděli, a pomoci jim objevit stavebnictví jako moderní, pestrý a perspektivní obor.