První projevy přelomové éry vulkanické činnosti na Islandu sledovali výzkumníci na poloostrově Reykjanes mezi lety 2021 až 2023 v rámci vulkanického systému Fagradalsfjall. V oblasti se ovšem nacházejí další čtyři systémy, které zatím byly stovky let, nebo i déle neaktivní.

Nebezpečný Grindavík

Od podzimu 2023 bylo možné pozorovat tektonický neklid spojený s pohybem magmatu a hlavní vulkanická aktivita se přesunula do systému Svartsengi. Na tento systém je vázaná stejnojmenná geotermální elektrárna, která dodává teplo a elektrickou energii do hlavního města Reykjavíku. Leží zde také významné rybářské město Grindavík, pod nímž došlo 10. listopadu 2023 k destrukci podloží spojené s rychlým průnikem přibližně 15 km dlouhé čedičové ložní žíly. Tato událost, při které magma vyplnilo relativně mělké tektonické struktury, určila osud města a nejbližšího okolí na mnohé roky dopředu. 

Napříč celým Grindavíkem se vytvořila mohutná propadlina. Obyvatelé města museli být evakuováni a začal boj o čas. Narychlo se budovaly ochranné valy v okolí elektrárny i města. V listopadu ještě magma nedosáhlo povrchu a zastavilo se přibližně 500 m v hloubce. O měsíc později (18. prosince) již došlo k mohutnému nástupu erupce podél série kulisovitě uspořádaných trhlin, které se vytvořily přibližně 4 km severovýchodně od města. Trhliny sledovaly průběh listopadové ložní žíly. Erupce po třech dnech ustala, avšak magma se do porušeného podloží začalo rychle doplňovat. Za necelý měsíc se naplnily nejčernější obavy obyvatel Grindavíku a v neděli 14. ledna 2024 začala další erupce, kdy jedna z trhlin vznikla při samém severním okraji zástavby mimo hranice ochranného valu. Láva zcela pohltila několik domů. Erupce naštěstí brzy ustala, avšak další začala již o necelý měsíc později, ve čtvrtek 8. února. Následujícího dne  se zklidnila, avšak čedičová láva stačila přerušit jak silnici do Grindavíku, tak teplovod zásobující teplem mnohé domácnosti na poloostrově. Hodně obyvatel města se odstěhovalo úplně, jiní se po nařízené evakuaci vrátili a jsou odhodláni čelit nejisté budoucnosti.

Zemětřesení, láva a zákaz vstupu

Zatím poslední erupce započala severně od Grindavíku 16. března a stále trvá. Při ní dobře zafungoval systém ochranných valů, který zatím stihl odklonit všechny lávové proudy, které mířily na Grindavík, jiným směrem. Celá oblast, kterou ohrožují zemětřesení, sopečné plyny i samotné lávy, je do dnešního dne pro veřejnost absolutně uzavřena. Jednu z mála výjimek dostali vědci, kteří se podílejí na studiu aktuální erupce. Mezi tyto odborníky patří také profesor Ústavu geotechniky FAST VUT v Brně, Lukáš Krmíček, který se aktuálně vrátil z pracovní cesty na Island. "Mým hlavním úkolem bylo odebrání vzorků tekoucí lávy. Na nich bude provedeno komplexní petrologické studium s cílem napomoci při zodpovězení klíčové otázky: zdali, a případně jak jsou vulkanické systémy Fagradalsfjall a Svartsengi propojeny. Tyto znalosti vulkanologům pomůžou při predikování vývoje činnosti sopek," vysvětluje profesor Krmíček.

V terénu pracoval s kolegy z Laboratoře vulkanologie a přírodních rizik z islandské univerzity a navázal tak na předchozí úspěšnou spolupráci studia vulkanického systému Fagradalsfjall. Bouřlivou atmosféru přímo na místě dokumentují přiložené fotografie.

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. se kromě výuky na Ústavu geotechniky Fakulty stavební VUT v Brně zabývá kombinovaným výzkumem mineralogických, geochemických a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Sopečnou činnost zkoumá po celém světě, kromě Islandu, také např. na Faerských ostrovech, Špickerkách, Antarktidě nebo Havaji. Je známým popularizátorem vědy a momentálně chystá knihu Svět sopek zblízka s výstižným podtitulem Zrození vulkánu. Publikace by měla vyjít u Albatros Media v červnu letošního roku.