Nepřístupná výška

Přesný název úlohy: trigonometrické měření výšek

Počet členů skupiny: 3-4 (měřič, zapisovatel, figurant)

Pomůcky: přístroj umožňující měřit vodorovné a svislé směry (teodolit), stativ, pásmo, dvoumetr, nivelační lať, zápisník měření vzdáleností, vodorovných směrů a zenitových úhlů, výtyčka, stojánek, popř. olovnice.

Specifikace úlohy: úloha je kombinací několika jednoduchých měření, které ve výsledku slouží jako podklad pro výpočet převýšení nebo výšky nepřístupného bodu.

Postup měření: před samotným začátkem měření je potřeba pečlivě rozvážit volbu základny, na jejíchž koncích se nacházejí měřická stanoviska. Základna se obecně volí dostatečně dlouhá a v dobré vzdálenosti od objektu (vzdálenost od objektu by měla být nejméně stejná, jako je odhadnutá výška objektu a délka základny se volí tak, aby vzniklé strany tvořily přibližně rovnoramenný trojúhelník).

Na obou bodech vzniklé základny je třeba měřit vodorovný úhel mezi zbylými dvěma body (viz. měření osnovy směrů) a výškový úhel na nepřístupný bod (viz. měření zenitových úhlů). Dále je třeba pásmem změřit délku základny podle zásad měření vzdáleností (viz. měření délek pásmem). Jestliže známe výšku stanovisek měření (např. z předchozí nivelace) je potřeba změřit také výšku přístroje nad tímto bodem. Měření se provádí dvoumetrem od stabilizační značky bodu k vyznačenému středu otáčení dalekohledu na jednom z nosníků (vyznačeno tečkou na nosníku – viz. instruktážní video). Jestliže neznáme výšku stanovisek je potřeba pod vodorovnou zacílit na nivelační lať a přečíst hodnotu laťového úseku (pod vodorovnou znamená, že hodnota čtení zenitového úhlu je 100^g). Lať je postavena na bodě o známě výšce (nivelační značka). V tomto případě již není potřeba měřit výšku přístroje. Všechny údaje zapíšeme do k tomu určených zápisníků.

Výsledná přesnost: závislá na přesnosti určení vodorovných a svislých úhlů a na přesnosti měření základny.

Poznámka: uvedená metoda má mnoho variant, které se dají vhodně kombinovat. Volba varianty závisí na přístupnosti bodu, viditelnosti a především na množství prostoru kolem určovaného bodu. Popsaný způsob byl volen z důvodu použití v geodetické praxi pro stavební obory, ale je pouze jednou z možných variant řešení problému.