VUT v Brně   Sport na VUT   ICV   Koleje a menzy   KIC   SKAS   Věd. rada   Moodle FCE   Email-Z   Email-S  
 
arrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-down
O fakultěStrukturaPřijímací řízeníStudium Věda a výzkumZahraniční stykyAktualityÚřední deskaHledáníIntranet-ZIntranet-S
sekce nabidky
arrow-up
MS WORD
menu
Základy arrow-left 
Písmo arrow-left 
Odstavce arrow-left 
Styly arrow-left 
Vzhled stránky arrow-left 
Tabulky arrow-left 
Grafika arrow-left 
Pomocné nástroje arrow-left 
Dlouhé publikace arrow-left 
Typografické minimum arrow-left 
   První kroky arrow-left 
   Písmo arrow-right 
   Sazba odstavců arrow-left 
   Prvky na stránce arrow-left 
   Publikace arrow-left 
Cvičení arrow-left 
Informace o studiuEn  Ru

Základy typografie — písmo

Elementární prvkem každého dokumentu je použité písmo. Všechna písma můžeme pro naše účely rozdělit do dvou velkých kategorií: proporcionální, kde každý znak tohoto písma zaujímá pouze nezbytnou šířku na řádku (knižní a novinové písmo), a neproporcionální, u něhož má každý znak stejnou šířku (obyčejný psací stroj).

V dalším se budeme zabývat typografickými vlastnostmi sazby proporcionálního textu.

Typy písma

Písma serifová jsou velmi dobře čitelná, neboť serify dobře vedou oči po řádku. Proto se serifová písma používají téměř výhradně pro sazbu souvislého textu. Písma bezserifová jsou svou jednoduchou konstrukcí předurčena pro kratší nápisy, které mají především upoutat a nerušit informační tok zbytečnými grafickými prvky.

Egyptienky se používají pro příležitostné případy. Podobně i ručně psaná (kaligrafická) a  ostatní písma nalézají své uplatnění ve vzácných případech. Pro volbu písma platí zlaté pravidlo, že méně je více. Dokument, který hýří záplavou různých typů na jediné stránce je jistě nefalšovaným výtvorem laika, který je okouzlen tím, že v nabídce písem svého softwaru má nejméně 30 položek, a snaží se je všechny použít.

V textu je občas nutné zdůraznit význam nějakého slova. Pro tento případ se používá některý způsob vyznačení. Zatímco u psacího stroje lze pro vyznačení použít prakticky jen dvou způsobů, a to podtržení nebo verzálky, v sazbě proporcionálním písmem se tyto možnosti používají jen velmi zřídka. Základním způsobem vyznačení je použití kurzívy. Pro učební a jiné texty, v nichž je vhodné vyznačit základní pojmy, které jsou již při letmém pohledu na stránku viditelné, se používá vyznačení polotučným nebo tučným řezem. Dalším způsobem vyznačení je použití KAPITÁLEK, a to většinou v místech, která mají mít důstojný až slavnostní charakter. V klasické sazbě se často používalo i tzv.  p r o s t r k á n í, které v podání elektronické sazby ustupuje do pozadí, neboť prostrkané slovo působí většině programů problémy se zarovnáváním textu. Delší prostrkaný text se nedá dobře číst. Jako nástroj poslední záchrany lze použít i zmiňované VERZÁLKY, delší text verzálkami však tvoří obtížně čitelné unifikované pásy, v nichž se oči lehce ztratí. Pro vyznačování platí zásada, že každý druh vyznačení, které v  daném textu použijeme, by měl mít svoje logické opodstatnění.

Velikost písma

Stupeň (velikost) písma rovněž podléhá ustáleným pravidlům. Velikost písma je přímo závislá na šířce textu (sloupce), na formátu tiskové stránky, na vzdálenosti, ze které se čte, na věku a způsobilosti čtenáře ke čtení a v  neposlední řadě i na druhu tisku a struktuře papíru.

Pro většinu běžných tiskovin se pro hlavní text používá písmo o velikosti mezi 9 a 12 body (zde se už citelně promítá rozdíl mezi anglo-americkým a Didotovým systémem — 10 b odpovídá téměř 11 pt). Pro poznámky pod čarou, indexy, rejstříky, slovníky apod. se používají písma menší, mezi 6 a 8 body. Pro hlavní text dětských knih nebo na titulky a nadpisy se používají stupně větší 14 b, 16 b, atd.

Pro zajímavost uveďme ustálené názvy určitých stupňů písma a jejich použití:

bodů název určení přibližná velikost v pt
7 Kolonel slovníky, vysvětlivky, poznámky 7,5
8 Petit noviny 8,6
9 Borgis časopisy, knihy 9,6
10 Garmond knihy 10,7
12 Cicero dětské knihy 12,8
14 Střední dětské knihy, titulky 15,0
16 Tercie titulky 17,1
18 Parangon dtto 19,3
24 Dvoucicero dtto 25,7
28 Dvoustřední dtto 30,0
72 Šesticicero = palcové — největší titulky 77,1

Provedení tisku na méně kvalitních zařízeních svádí k neúměrnému zvětšování použitého stupně písma. Je-li ovšem k tisku použit papír s hrubší strukturou povrchu, není jiného východiska, neboť u menších stupňů se mohou vlivem nedokonalostí povrchu ztrácet některé slabší části znaků.

V souvislosti s délkou řádku je vhodné volit stupeň písma tak, aby řádek obsahoval kolem 60 znaků. Delší řádky jsou únavné a oči hůře hledají jejich začátky. Kratší řádky působí neklidným dojmem a jsou vhodné jen v případech, kde je potřeba šetřit místem (např. novinové sloupce).

Zvláštní znaky

V proporcionálním textu se používá řada znaků, které z úsporných důvodů nejsou na klávesnicích psacích strojů ani počítačů. Jedná se zejména o pomlčky, mezery a uvozovky různých druhů.

Mezery

Z typografických pravidel je dobře si osvojit alespoň základní pravidla pro psaní mezer, neboť v proporcionální sazbě neexistuje vzdálenost jeden úhoz a není tedy možné větší mezery dosahovat opakovaným stiskem mezerníku.

  • Mezi slovy píšeme pouze jednu mezeru.
  • Interpunkční znaménka (. , ! ?) píšeme těsně za slovo a potom následuje mezera. Pokud uděláme mezeru před interpunkčním znaménkem, může se stát, že při úpravách dostaneme znaménko jako první znak na řádek.
  • Mezery potřebné k zarovnání textů pod sebe, jakož i svislé mezery mezi odstavci se docilují jinými prostředky, jak se dozvíte v kapitole o odstavcích. Např. odražení odstavce (jeho prvního řádku) nikdy neděláme několika údery mezerníku či tabelátoru. Taktéž vytvářet mezery mezi odstavci pomocí prázdných řádků se nám většinou později vymstí.
  • Pevná (nezlomitelná) mezera slouží ke spojení dvou slov nebo výrazů do jednoho celku, na který má být pohlíženo jako na jedno slovo. V místě pevné mezery nedojde nikdy ke zlomu na konci řádku. Používáme ji např. na spojení jednotek s číselným údajem (125 m), iniciál se jménem (K. J. Erben) a pod.

Pomlčky

V proporcionálním textu rozlišujeme několik typů pomlček (vodorovných čárek):

Spojovník (rozdělovník) — pomlčka používaná pro spojení dvou slov do sousloví, např. modro-bílý, nebo připojení částice -li, např. ve slově bude-li. Této pomlčky je použito i při rozdělení slov na konci řádků, o to se však stará samotný program. Tato pomlčka je ze všech nejkratší a  nikdy nemá kolem sebe mezery. Je přímo na klávesnici.

!! Nikdy nedělte slova tak, že dělítko napíšete ručně. Dělítko se tak stane  součástí textu jako obyčejný znak a při úpravách se může dostat doprostřed řádku!!!

Pomlčka se užívá ve dvojím významu:

rozsahová pomlčka — se používá pro vyjádření vztahu nebo rozsahu. Např. Sparta–Slávia, 12–14 hod. Sází se bez mezer.

větná pomlčka — slouží k oddělení větných celků, např. Udělal pro to vše – a výsledek se dostavil. V tomto významu se kolem této pomlčky v českých textech sází mezislovní mezery. Naproti tomu v anglo-amerických textech je tato pomlčka sázena bez mezer.

V sazbě je velikost pomlčky půl čtverčíku nebo čtverčík.

Znaménko mínus — se zapisuje u záporných čísel. Jeho velikost je stejná jako šířka číslic. Všechny číslice mají stejnou šířku, aby bylo možné je sázet do sloupců. Příklad –5°C (srovnej s příkladem, kdy se nesprávně použije místo správného znaménka pouze spojovník -5°C). Mínus je opravdu ve stejné výšce jako vohorovná čárka u plus.

Uvozovky

V zásadě rozlišujeme uvozovky počáteční a koncové. Mají v různých jazycích různé tvary. V českém textu jsou počáteční uvozovky dole a koncové nahoře takto: „kočka“. Anglické a americké texty mají sice obojí uvozovky nahoře, ale nejsou shodné “cat”. Je třeba připomenout, že (podobně jako u závorek) za počátečními a před koncovými uvozovkami není mezera.


Pokud nechcete tyto znaky pracně hledat, je možné je přímo zadávat z klávesnice přes jejich ASCII kódy (Stisknu klávesu ALT a na numerické klávesnici píši příslušný kód.)

mezera pomlčka české uvozovky anglické uvozovky
obyčejná (zlomitelná) pevná (nezlomitelná) spojovník mínus půlčtverčíková čtverčíková levé pravé levé pravé
    - ­
mezerník Alt + 0160   Alt + 0173 Alt + 0150 Alt + 0151 Alt + 0132 Alt + 0147 Alt + 0147 Alt + 0148