VUT v Brně   Sport na VUT   ICV   Koleje a menzy   KIC   SKAS   Věd. rada   Moodle FCE   Email-Z   Email-S  
 
arrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-downarrow-down
O fakultěStrukturaPřijímací řízeníStudium Věda a výzkumZahraniční stykyAktualityÚřední deskaHledáníIntranet-ZIntranet-S
sekce nabidky
arrow-up
MS WORD
menu
Základy arrow-left 
Písmo arrow-left 
Odstavce arrow-left 
Styly arrow-left 
Vzhled stránky arrow-left 
Tabulky arrow-left 
Grafika arrow-left 
Pomocné nástroje arrow-left 
Dlouhé publikace arrow-left 
Typografické minimum arrow-left 
   První kroky arrow-left 
   Písmo arrow-left 
   Sazba odstavců arrow-right 
   Prvky na stránce arrow-left 
   Publikace arrow-left 
Cvičení arrow-left 
Informace o studiuEn  Ru

Sazba odstavců

Větším prvkem sazby než znak nebo slovo je odstavec. Aby každý program odstavce dovedl rozpoznat, je vždy definován speciální povel pro ukončení odstavce (ve Wordu stisk klávesy Enter). Odstavec tedy můžeme definovat jako úsek textu mezi dvěma značkami pro konec odstavce.

Mezi základní charakteristiku odstavce patří způsob jeho zarovnání. Lze běžně použít čtyři způsoby:

na prapor vpravo (levý okraj je zarovnán, pravý „vlaje“). V programech někdy najdete termíny left nebo vlevo, podle zarovnaného okraje.

Sazbu na prapor vlevo (opačný případ)

Sazbu na střed (řádky jsou umístěny symetricky  kolem středové svislé osy). V anglických programech center.
Sazbu na blok (oba okraje jsou zarovnány). V programech justify, zarovnaná. 
Počáteční řádek odstavce může začínat zarážkou, což je mezera mezi levým okrajem a  prvním znakem prvního řádku odstavce. Odstavcová zarážka se sází ve velikosti úměrné délce řádku, a to ve střední velikosti 1,5  em (pro delší řádky až 2 em, pro kratší 1 em). Jedinou funkcí odstavcové zarážky je usnadnit očím nalezení začátku odstavce. Lze ji tedy u prvního řádku za nadpisem vynechat.
Chceme-li mít zarážku nulovou, pak je nutné vložit mezi odstavce svislé mezery — odstavcové odsazení.
Existuje i záporná zarážka — první řádek odstavce začíná víc vlevo k levému okraji. U běžného textu ji sotva použijeme, ale má své místo např. u  slovníkových hesel a podobných aplikací.

Kromě běžných odstavců s hladkým textem existují i zvláštní odstavce, které jsou součástí seznamů (výčtů), a to buď číslovaných nebo nečíslovaných. Takový seznam má odstavce před prvním řádkem označeny nějakou značkou (odrážkou, kuličkou, hvězdičkou...). Číslované seznamy jsou označeny pořadovým číslem s tečkou, případně (pokud jsou vnořeny do sebe ) strukturovaným číslem arabským (například 1.4).

Pro zarovnání odstavců se zásadně používají mezislovní mezery. Program, který pro zarovnání zneužije i mezer mezipísmenných, vytváří typograficky nepřípustný výstup. Vznikají tzv. světlé řádky (hrubá typografická chyba), v  nichž jsou mezipísmenné mezery tak velké, že text  vypadá jako prostrkaný.

Ideální zarovnání vyprodukuje tzv. šedý odstavec. To znamená, že mezislovní mezery jsou rovnoměrně rozmístěny ve všech řádcích a při pohledu z dálky působí odstavec jako rovnoměrně šedá plocha. Většina programů zarovnává odstavec tak, že zarovnává jednotlivé řádky. Z toho plyne, že mezislovné mezery mají v různých řádcích vysokou variabilitu. Klasickou typografickou chybou je řeka — náhodné seskupení  větších mezislovních mezer pod sebou, jež vytvoří klikaté   prázdné místo v odstavci. Precizního zarovnání se však dosáhne jen tak, že se vypočítávají mezislovní mezery v celém odstavci najednou. Tento algoritmus používají zpravidla pouze profesionální systémy.

Velmi nepříjemným chybovým jevem je švícko (parchant, sirotek). Jedná se o poslední (východový) řádek odstavce, který se ocitl osamocen na začátku nové stránky. Většina programů umí tuto situaci hlídat a posunout automaticky sazbu tak, aby byl poslední odstavec na stránce rozdělen ve vhodnějším místě.

V sazbě odstavce se vyskytuje ještě jeden důležitý prvek — proklad.   Je to mezera mezi dolní dotažnicí jednoho řádku a nejvyšší dotažnicí následujícího řádku. Doporučuje se nastavit proklad na 20% bodové velikosti písma, jinak řečeno, svislá vzdálenost účaří dvou po sobě jdoucích řádků je rovna 120% bodové vzdálenosti písma. Zmenšený proklad  (kompresní sazba) nese riziko, že se dolní dotahy jednoho a horní dotahy druhého řádku dotknou, nebo dokonce překryjí. Zvýšený proklad zase vede ke vzhledu podobajícímu se notám na buben (používá se zejména velmi často u diplomových prací, aby se opticky zvětšil obsah myšlenkově chudobného díla).