Informační management budov (BIM)
Již od roku 2012 se zabývám problematikou informačního managementu budov (Building information management - BIM) v rámci mé vědecko-výzkumné činnosti na Fakultě stavební VUT v Brně, ale i ve volném čase.
Společně s dalšími kolegy na VUT v Brně i jiných fakultách řeším grantové projekty se zaměřením na metodu BIM.
V případě, že by jste se chtěli věnovat problematice BIM ve Vaší společnosti nebo řešit v rámci bakalářské či diplomové práce, neváhejte mně kontaktovat.
V rámci investiční výstavby je nezbytné generovat, přejímat, aktualizovat a předávat in-formace. Efektivita a potenciál využití informačních dat je závislá na více faktorech, jakými mohou být například zvolená informační struktura, hierarchie účastníků a jejich oprávnění, nastavení společného datového prostředí apod. Informační management budov (BIM) lze v současné době považovat za nejrychleji se rozvíjející koncept ve správě staveb. Zaměřuje se na globalizaci stavebního trhu, která odpoví-dá obecnému trendu globalizace a sleduje také rychle se rozvíjející odvětví informačních tech-nologií (Galić et al. 2017). Zároveň je právě BIM jednou ze slibných technologií, kterou lze využít pro efektivnější přenos informací ve stavebním průmyslu. V současné době je již těžké vysledovat v historii podobný milník, kdy se stavební průmysl na celosvětové úrovni dohodl na potenciálu a výhodách určité koncepce, jako tomu je v případě BIM. Mnoho autorů v posledním desetiletí prezentovalo potenciály a praktické přínosy imple-mentace BIM do stavebnictví. Je to však už poměrně dávno, kdy Chuck Eastman (Eastman 1975) představil revoluční myšlenku BIM. Nyní je však na čase přejít od očekávání a prezen-tací potenciálů k reálným a proveditelným praktickým výsledkům. Mezi účastníky stavebních projektů stále existují od konceptu BIM asymetrická porozumění a očekávání. Někteří autoři definují BIM jako 3D prezentaci informací, shromážděných a komprimovaných v jednom mo-delu, podle kterého by měla být budova stavěna (Bazjanac, 2006, Eastman et al., 2011), pro některé je to platforma pro integraci a vizuální prezentaci projektového řízení (Azhar a Behringer 2013; Galić et al. 2015). Jiní autoři vidí v BIM revoluční změnu koncepce stavební-ho sektoru v tom smyslu, že BIM slučuje fáze životního cyklu projektu za využití nástrojů pro-jektového managementu (PM), odlišného přístupu jednotlivých zúčastněných stran, změnou v uzavírání smluvních vztahů a tím se prakticky samotný BIM stává moderním nástrojem pro PM (Succar 2009; Galic et al. 2015; Bazjanac 2004). Kromě diskrepancí perspektiv BIM, které jsou popsány různými zúčastněnými stranami a akademickou sférou, rovněž entity leaderů světového stavebního průmyslu poskytují na paradigma BIM nekonzistentní názory (např. USA, EU, Austrálie atd.).
Dimenze BIMKoncept BIM pracuje kromě geometrie jednotlivých prvků (3D modelu) také s negrafic-kou částí modelu, využitelnou k informacím o čase (4D) (Liu et al. 2015), nákladech (5D) (Lu et al. 2016), udržitelnosti (6D) (Wong a Zhou 2015), provozních a výrobních údajích (7D) (Motawa a Almarshad 2013) atd. (Eastman a M. 2011). Pak se jedná se o tzv. nD BIM mode-ly (GhaffarianHoseini et al. 2017), které lze využít jako nosič informací s možností exportu a importu dat různého charakteru, například informací o materiálové základně objektu. Pak je možné hovořit o tzv. aktivním či pasivním BIM přístupu. Pasivní BIM přístup bere v úvahu modely, které neobsahují analytickou část. Informační data z těchto modelů sice mohou být využita pro další výpočty, avšak bez snahy o zpětné obohacení a rozšíření původního BIM modelu novými daty. Naopak aktivní BIM přístup zahrnuje modely, které obsahují aktivní prvky, tedy tzv. analytickou část (formou plug-inů či add-onů) nebo je lze využít a pracovat s nimi pomocí jiného softwaru. Cílem je po výpočtech či složitějších optimalizacích data zpět-ně importovat do BIM modelu, čímž vznikne přidaná hodnota původního BIM modelu a tyto data se tak stanou dalším datovým rozměrem BIM modelu. Pro přenos informačních dat z BIM modelu do jiných prostředí byl vyvinut společný datový formát IFC , který svým otevřeným neplaceným standardem umožňuje volnou implementaci využití modelů BIM do nově vyvíjených software a poskytuje možný standard pro výměnu relevantních dat mezi růz-nými softwarovými aplikacemi.
Datový standard BIM
Požadavky na dodávku datových standardů, zejména objednatelů projektových a zhoto-vitelských dodávek ve stavebnictví je možné ukotvit v dokumentaci datového standardu sta-veb (DSS) a definovat požadavky informační a datové standardy, což při výběru těchto dodavatelů v rámci digitalizace stavebnictví tvoří klíčovou roli. Pro tyto účely jsou v České republice zpracovány první dokumenty, které poskytují objednatelům příručky a návody, jak tyto dokumenty připravit a rovněž jak požadavky definovat. Tyto dokumenty vyvíjí Česka agentura pro standardizaci v rámci koncepce implementace BIM do českého stavebnictví. Klí-čovým dokumentem datového standardu stavebnictví je tzv. BIM protokol, který by měl být vždy nezbytnou přílohou o dílo digitálně řízených projektů a měl by definovat minimálně (Agentura ČAS 2021):
• sdílení a předávání digitálních informací
• povinnosti objednatele, dodavatele a celého projektového týmu pro oblast BIM
• specifikuje požadavky na elektronickou výměnu dat
BIM protokol je česky´ smluvní standard pro metodu dodávky D-B-B pro provádění stavby pro pilotní projekty, na základě jejichž zpětné vazby se bude tento dokument dále vyví-jet. Součástí aktuálního BIM protokolu z března 2021 jsou pak následující přílohy :
• Požadavky objednatele na informace
• Požadavky na společné datové prostředí (CDE)
• Plán realizace BIM (BEP)
Postup implementace BIM v České republice byl poměrně pomalý, iniciován od spodu, tzn. hlavním spouštěcím mechanismem nebyla vláda, nýbrž samotní koncoví uživatelé stavebního sektoru (především stavební inženýři a architekti). Jedním s přínosných faktorů započetí diskuse o vhodnosti metodiky BIM bylo založení Odborné rady pro BIM (czBIM) v roce 2011. Byl zorganizován první ročník konference Bim Day v roce 2011 v Praze. Na této výroční konferenci přednášeli v letech 2011 až 2016 mezinárodní odborníci z Nizozemí, Švýcarska, Spojeného království, Norska apod. Od té doby je konference významnou každoroční událostí v oblasti BIM v naší zemi. Časem se v České republice objevily další výroční konference jako BIM ve stavebnictví, BIM Revit fórum nebo nejmladší konference BIM a rozpočtování. Na všech těchto konferencích se shromažďují a diskutují odborníci i laici se zájmem o BIM.
Přelomovým rokem v implementaci BIM byl 2017, kdy Vláda podpořila koncept zavádění metody BIM do českého stavebnictví a tím potvrdila samotný pozitivní význam BIM pro český stavební průmysl.
Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo stanoveno jako koordinátor pro implementaci BIM. Cílem ministerstva je poskytnout určitý rámec provádění implementace. Byl zpracován dokument "Koncepce zavádění BIM v ČR", který dává směr zavádění a prezentuje klíčová témata této oblasti, včetně doporučených opatření a časového rámce zavádění do roku 2022. Vznikají nové pracovní skupiny nejrůznějších zaměření a utváří se koncepce výuky BIM na všech stupních vzdělávání včetně celoživotního. V ČR tedy na implementaci intenzivně pracujeme, tvoříme a to nás doufejme posune dále...
Agentura ČAS. (2021). BIM Protokol. https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/BIM protokol - Pravidla pro tvorbu%2C predani a uzivani informacniho modelu_Agentura CAS.pdf
Azhar, S., & Behringer, A. (2013). A BIM-based Approach for Communicating and Implementing a Construction Site Safety Plan. 49th ASC Annual International Conference Proceedings.
Bazjanac, V. (2004). Virtual building environments (VBE) – applying information modeling to buildings. In A. Dikbaş & R. Scherer (Eds.), eWork and eBusiness in Architecture, Engineering and Construction (pp. 41–48). Taylor & Francis Group. https://doi.org/10.1201/9780203023426.ch7
Eastman, C. (1975). The Use of Computers Instead of Drawings in Building Design. Journal of the American Institute of Architects, 3, 46–50.
Eastman, & M., C. (2011). BIM Handbook?: A Guide to Building Information Modeling for Owners, Managers, Designers, Engineers and Contractors. John Wiley & Sons Inc.
Galic, M., Dolacek-Alduk, Z., Cerovecki, A., Glick, D., & Abramovic, M. (2015). BIM in planning deconstruction projects. EWork and EBusiness in Architecture, Engineering and Construction - Proceedings of the 10th European Conference on Product and Process Modelling, ECPPM 2014, 81–85. https://doi.org/10.1201/b17396-17
Galić, M., Venkrbec, V., Chmelik, F., Feine, I., Pučko, Z., & Klanšek, U. (2017). Survey of Accomplishments in Bim Implementation in Croatia, the Czech Republic, Germany, and Slovenia. Elektronički Časopis Građevinskog Fakulteta Osijek, 8(15), 23–35. https://doi.org/10.13167/2017.15.3
Galić, M., Vu, L. V. N., & Feine, I. (2015). Weather Forecast as an Additional Dimension to BIM. 12th International Conference Organization, Technology And Management In Construction.
GhaffarianHoseini, A., Zhang, T., Nwadigo, O., GhaffarianHoseini, A., Naismith, N., Tookey, J., & Raahemifar, K. (2017). Application of nD BIM Integrated Knowledge-based Building Management System (BIM-IKBMS) for inspecting post-construction energy efficiency. Renewable and Sustainable Energy Reviews, 72, 935–949. https://doi.org/10.1016/j.rser.2016.12.061
Liu, H., Al-Hussein, M., & Lu, M. (2015). BIM-based integrated approach for detailed construction scheduling under resource constraints. Automation in Construction, 53, 29–43. https://doi.org/10.1016/j.autcon.2015.03.008
Lu, Q., Won, J., & Cheng, J. C. P. (2016). A financial decision making framework for construction projects based on 5D Building Information Modeling (BIM). International Journal of Project Management, 34(1), 3–21. https://doi.org/10.1016/j.ijproman.2015.09.004
Motawa, I., & Almarshad, A. (2013). A knowledge-based BIM system for building maintenance. Automation in Construction, 29, 173–182. https://doi.org/10.1016/j.autcon.2012.09.008
Succar, B. (2009). Building information modelling framework: A research and delivery foundation for industry stakeholders. Automation in Construction, 18(3), 357–375. https://doi.org/10.1016/j.autcon.2008.10.003
Wong, J. K. W., & Zhou, J. (2015). Enhancing environmental sustainability over building life cycles through green BIM: A review. Automation in Construction, 57, 156–165. https://doi.org/10.1016/j.autcon.2015.06.003