Po Sicilských nešporách byli Anžuovci vyhnáni a vstřídal je španělský rod Aragonských a posléze francouzští Bourboni, které v roce 1860 se svým vojskem dobrovolníků svrhl Giuseppe Garibaldi při sjednocování Itálie za vlády prvního italského krále Viktora Emanuela II ze savojské dynastie. Vylodění anglo-amerických spojenců v roce 1943 bylo doprovázeno tvrdými boji při osvobozování Sicílie, která má od roku 1948 svou administrativní autonomii se sídlem v Palermu.
V Palermu jsme naštěstí nezažili ani žádnou dopravní zácpu, ani nikoho z nás neokradli, a tak jsme v pohodě vychutnali krásu Palatiské Kaple v Paláci Normanů, palermské katedrály, kostela sv. Jana Poustevníků a nakoupili si na trhu čerstvé ovoce a zeleninu. V benediktýnském klášteře s rajskou zahradou v Monreale nedaleko Palerma nás okouzlily překrásné byzantsko-arabské mozaiky z 12. a 13. století. Celé putování po Sicílii nás doprovázely olivové háje, citrusové zahrady, vinice, krámky plné suvenýrů, pravých korálů, sicilských loutek a vozíčků. A hlavně dobrá nálada, výborná zmrzlina, káva a víno, krásné sluníčko, azurová obloha, odrážející se v nádherném modrozeleném průzračném moři. Kdo neviděl Sicílii, netuší, jaká krása zde na něj čeká. PhDr. Zuzana Wotkeová, CSc.
Naše cesta na Sicílii začala nejdříve odpočinkovou zastávkou pro řidiče v Umbrii a prohlídkou Perugie (s pevností Rocca Paolina, etruským obloukem a studní, renesanční fontánou, Univerzitou pro cizince, palácem priorů, katedrálou aj.). Ještě před přeplutím Mesinské úžiny jsme v dáli spatřili bílý obláček nad nejaktivnější evropskou sopkou Etnou (3340m), na níž je překrásný pohled z amfiteátru v Taormině.
Nelitovali jsme 72 000 Lir vstupného a vyjeli jsme speciálními mikrobusy pod úpatí kráteru Etny mezi lávovými poli po nově zbudované silnici z roku 1981, ve kterém došlo k velké sopečné erupci. V tyto dny Etna opět chrlí lávu a tato místa jsou již úplně jiná.
Syrakuský amfiteátr, jeskyně provazníků a kamenný lom “Dionýsovo ucho” patří, stejně jako překrásné mozaiky na podlaze římské vily v Piazza Armerina, k nezapomenutelným zážitkům. Selinunte a Segesta s překrásnými řeckými chrámy s dórskými sloupy, které jsme obdivovali také v Agrigentu, jsou rájem archeologů. To už se nám začínaly chrámy trochu plést, stejně jako jména bohů či bohyň, kterým jsou zasvěceny.
Jako vždy alespoň jeden den bývá věnován návštěvě přehrad, tentokráte to byla vodní díla Rosamarina a Ancipa, položená vysoko na sicilské náhorní plošině. Cefal nás okouzlilo svou starobylou katedrálou, středověkou veřejnou prádelnou a především svou malebnou polohou pod skálou u překrásného čistého moře. Zde, na rozdíl od předešlých apartmánů v letoviscích či kempu, nás čekalo ubytování u jeptišek, které nás ve svém klášteře s vyhlídkou na moře přivítaly pořádnou porcí italských špaget. Poslední etapa našeho dvanácti denního putování směřovala na Liparské ostrovy, na sopečný ostrov Vulcano s černou písečnou pláží, horkými bahenními prameny a vyvřelinovými krátery.
Program v termínech: 31.5. až 11.6.2001