sekce nabidky
arrow-up
MS WORD
menu
Základy arrow-left 
Písmo arrow-left 
Odstavce arrow-left 
Styly arrow-left 
Vzhled stránky arrow-left 
Tabulky arrow-left 
Grafika arrow-left 
Pomocné nástroje arrow-left 
Dlouhé publikace arrow-left 
Typografické minimum arrow-left 
   První kroky arrow-right 
   Písmo arrow-left 
   Sazba odstavců arrow-left 
   Prvky na stránce arrow-left 
   Publikace arrow-left 
Cvičení arrow-left 
Informace o studiu

Typografie — základní pojmy

Typografie je obor zabývající se úpravou tiskovin a je současně i druhem grafického umění. Abychom se mohli orientovat v jakémkoli oboru, musíme se alespoň částečně seznámit s jeho odbornou terminologií. Typografické termíny se často objevují i v nabídkách konkrétních programových systémů, je tedy vhodné vědět, co znamenají.

Písmová osnova je systém linek, na kterých je písmo utvořeno. Určuje poměr malých písmen k velkým. Skládá se z účaří (základní linky), střední dotažnice (k ní sahají malá písmena se střední výškou), horní dotažnice (k ní sahají malá písmena s horními dotahy), dolní dotažnice (k ní sahají malá písmena s dolními dotahy), případně verzálkové nebo akcentové dotažnice (k min sahají verzálky případně jejich akcenty).

Akcent (diakritické znaménko) je čárka, háček, kroužek... nad, pod nebo vedle písmene.

Verzálka (kapitála, majuskule) je velké písmeno v abecedě, má výšku od účaří po horní (verzálkovou) dotažnici.

Minuska (minuskule, malé písmeno) je písmo na střední výšku (a, n, o), s dolním dotahem — patou (j, p) a horním dotahem — hlavou (f, k, d).

Kapitálka je malá verzálka na střední výšku písma.

Serify (nespr. patky) jsou příčná zakončení písmových tahů.

Řez je varianta (verze) daného písma: polotučná (medium), tučná (bold), jemná (light), lineární (outline), úzká (condensed), široká (expanded), kurzivní (cursive, italic), kurzivní polotučná (bold italic), stínovaná (shaded) atd.

Rodina (family) představuje jeden typ písma ve všech dostupných řezech.

Základní písmo je nejběžnější řez daného písma, většinou bývá označován jako obyčejné (normal) neboli knižní (book).

Stupeň vyjadřuje velikost písma.

Font v počítačovém významu znamená úplný soubor znaků jednoho typu písma: verzálky, kapitálky, číslice, znaménka, matematické značky, závorky...

Vyrovnání (kerning) je úprava mezipísmenné mezery mezi dvojicemi písmen různých tvarů tak, aby měla opticky stejnou světlost. Mezi otevřenými písmeny (C, V, L) je menší mezera než mezi uzavřenými (M, H, N). Informace o vyrovnání jednotlivých dvojic znaků mají být obsaženy v příslušných fontech. O kvalitě fontu rozhoduje počet a typografická kvalita vyrovnaných (kerningových) párů fontu.


Typografické míry

Typografické míry jsou měrnou jednotkou používanou v typografii. Existují dva systémy měr v typografii — Didotův (evropský) systém z roku 1775 a anglo-americký systém. Oba systémy definují základní jednotku 1 typografický bod.  V Didotově systému má zkratku „b“, v anglo-americkém systému „pt“ (od slova point = bod).

Platí

1 b = 0,376 mm        1 pt = 0,351 mm = 1/72,27".

Většími jednotkami jsou 1 cicero = 12 b (Didot) =  4,512 mm  nebo 1 pica = 12 pt =  4,212 mm. Oba systémy se tedy od sebe příliš neliší, ale nelze je kombinovat. Naprostá většina programového vybavení je svým původem z Ameriky, proto používá anglo-americký systém.

Kromě absolutních měrných jednotek se ještě často používají jednotky relativní, vztažené ke stupni (velikosti) právě použitého písma. Jedná se zejména o čtverčík — vzdálenost rovnající se bodové výšce písma. Tato míra je také známa pod jménem em, protože je rovna šířce nejširšího znaku — verzálky M. Polovina této vzdálenosti je 1 en (je rovna střední výšce).