Pohled na model z prostoru

Určení pohledu na model

Prostorové pohledy na model můžeme dostat dvěma způsoby: Buďto v nabídce Zobrazit/3D pohledy nebo příkazem 3DOrbit, který nalezneme také v nabídce Zobrazit nebo rychleji na tlačítku , které je výhodné si přidat do standardní nástrojové lišty.

Interaktivní nastavení pohledu (Orbit)

3D0rbit slouží k interaktivnímu nastavení pohledu pomocí myši (podobně jako k nastavení zvětšení, zmenšení a posunu většinou stačí kolečko na myši), ale nelze jej použít k nastavení přesně definovaného pohledu. Po vyvolání příkazu můžeme pomocí čtyř úchopových bodů na pomocné kružnici natáčet pohledem na model do všech směrů. Otáčením kolečka navíc můžeme vzdalovat a přibližovat pohled. Je zřejmé, že tento způsob natáčení pohledu na model je nejjednodušší a nejpohodlnější. Nebylo by ale vhodné, abyste ho považovali za jediný. Jsou situace, kdy budete muset použít i některý ze způsobů z nabídky nebo nástrojové lišty 3DPohledy. Použití orbitu a jeho možností pro nastavování perspektivních pohledů je probráno v kapitole o perspektivě.
 

Pro přesné nastavení pohledu na model je třeba použít příkazy z nabídky Zobrazit/3D pohledy. Zde máme následující možnosti:

• Základní pohledy

  udávají pohled na model z jednotlivých stran. Horní (Top), dolní,přední a zadní pohled je jasný. U zbývajících dvou pohledů název neodpovídá tomu, co se stane. Místo slov zleva a zprava volil český lokalizátor nevhodný překlad doleva a doprava. Takže Doleva = pohled z levé strany. Pozor na to, že tyto pohledy současně mění i souřadný systém tak, že vektor pohledu je kolmý na rovinu xy. Toto nastavení souřadného systému zůstane zachováno, i když pohled na model dále měníme (Orbitem nebo některým z následujících způsobů).

• Izometrické pohledy

  jsou pohledy „z rohů“. Písmena v nabídce znamenají zkratky světových stran. Např. Iso JZ znamená jiho-západ tedy pohled zleva a zepředu.

• Směr pohledu (Viewpoint Presets)

  Zde nastavujeme pohled na výkres pomocí dvou úhlů. První je úhel od osy x, který můžeme zadat přímo hodnotou nebo myší v obrázku ciferníku. Tímto úhlem určujeme polohu pozorovatele v půdoryse (obíháme model). Druhý úhel je výškový úhel od roviny xz v rozmezí -90 až 90 stupňů, který udává jak vysoko je pozorovatel nad nebo pod půdorysnou rovinou. Nejčastější je zadávání těchto úhlů vůči globálnímu souřadnému systému, ale je možné zadávat úhly i vůči aktuálnímu souřadnému systému.

• Oko (ViewPoint)

  Po zadání této volby se na obrazovce objeví třírozměrný osový kříž, kterým otáčíme pomocí pohybu myši (křížku) v symbolickém „rozšlápnutém“ glóbusu. Vnitřní kružnice je severní polokoule – díváme se na objekty shora – a vnější mezikruží je jižní polokoule – díváme se na objekty zespodu. Pozor na to, že otáčíme vždy vůči aktuálnímu souřadnému systému.
  Druhou možností je zadat přímo z klávesnice souřadnice bodu pohledu (Viewpoint). V to případě bude pohled na model stanoven tak, jako by přímka pohledu odpovídala spojnici námi zadaného bodu s počátkem.

Pojmenované pohledy

Pohledy na výkres lze pojmenovat pomocí příkazu Zobrazit/Pojmenované pohledy tak, že v tabulce pohledů přejmenujeme aktuální (current) pohled na své vlastní jméno. K pojmenovaným pohledům se můžeme vracet, případně jich využít při nastavování scén pro rendrování. Povšimněte si, že tabulka pojmenovaných pohledů obsahuje i informaci o tom, jestli v pohledu je či není zapnutá perspektiva.

Půdorysný pohled

Půdorysný pohled můžeme nastavit vůči globálnímu (World) souřadnému systému, vůči aktuálnímu souřadnému systému nebo vůči kterémukoli pojmenovanému souřadnému systému. Dostaneme ho buďto přímým příkazem PŮDORYS (PLAN) nebo v menu Zobrazit/3D pohledy/ Půdorys.

Poznámka: Nástrojová lišta Pohled obsahuje jen základní a izometrické pohledy na model a tlačítko pro pojmenované pohledy. Navíc obsahuje příkaz Kamera pro nastavení pohledu pomocí kamery a cíle (Target), tj určujeme z kterého bodu na který se díváme. Tento příkaz bude podrobně probrán v kapitole o perspektivě.