
Ústav kovových a dřevěných konstrukcí VUT v Brně
Šroubové spoje – páčení šroubů řešené metodou komponent podle normy ČSN EN 1993-1-8
Kdy páčení nastává?
U některých typů spojů ocelových konstrukcí se spojovacími prostředky namáhanými tahovou silou dochází vlivem konfigurace spoje rovněž k ohybu spojovacích prostředků (páčení). Typické přípoje, u kterých páčení nastává, jsou na obr. 1 a obr. 2.

Obr. 1 Příklady spojů náchylných k páčení

Obr. 2 Páčení
Únosnost spoje a účinná délka
Únosnost spoje zahrnující vliv páčení lze dle ČSN EN 1993-1-8 určit jako únosnost náhradního T-profilu v tahu FT,Rd, kterou lze uvažovat jako nejmenší hodnotu pro tyto tři způsoby porušení: porušení pásnice vznikem plastických kloubů F T,1,Rd, porušení šroubu i pásnice F T,2,Rd nebo porušení šroubů (přetržení) F T,3,Rd. Rozměry vstupující do výpočtu jsou definovány na obr. 3.

Obr. 3 Označení rozměrů
Účinná délka l eff (v případě více než jedné řady šroubů Σl eff) se stanoví v závislosti na tom, zda je pásnice sloupu vyztužena nebo nikoliv. Celková účinná délka se neuvažuje větší než skutečná délka pásnice. Dále se rozlišují řady šroubů uvažované samostatně (např. jedná-li se o řadu oddělenou výztuhou, viz obr. 4) a řady uvažované jako součásti skupiny řad šroubů.

Obr. 4 Řady šroubů

Tab. 1 Účinná délka nevyztužené pásnice

Tab. 2 Účinná délka vyztužené pásnice
Příklady
Postup výpočtu a posouzení je ilustrován pomocí dvou příkladů:
Příklad 1
Návrhová síla: F Ed = 150 kN
Základní materiál: S355, f y = 355 MPa
Spojovací prostředky: Šrouby M20 – 8.8
Při dané konfiguraci spoje je možný vznik páčení. Spoj není vyztužen ani opatřen příložkami.
Gometrie: b = 100 mm (délka pásnice), t f = 20 mm (tloušťka pásnice), e = 60 mm, e 1 = 50 mm.

Obr. 5 Geometrie spoje
Únosnost pro první způsob porušení F T,1,Rd

Únosnost pro první způsob porušení F T,1,Rd se určí s využitím účinné délky pro první způsob porušení l eff,1. Pásnice má tloušťku t f = 20 mm (obr. 5), rozměr m se určí podle obr. 3 a pro řešený příklad má hodnotu m = 76,84 mm. Při určování účinné délky se uvažuje kruhové a nekruhové porušení, které je ilustrováno na obr. 6.

Obr. 6 Kruhové a nekruhové porušení
Příslušné účinné délky pro tyto způsoby porušení jsou l eff,cp (kruhové porušení) a l eff,nc (nekruhové porušení). Řešený spoj je tvořen pouze jednou řadou šroubů, pro stanovení účinných délek je tato řada uvažována jako koncová a jako samostatná. Platí: l eff,1 = l eff,nc (nekruhové porušení) ale l eff,1 ≤ l eff,cp (kruhové porušení). Výpočet účinné délky:

Vypočítaná účinná délka je větší než skutečná délka prvku 100 mm. Jako účinná délka l eff,1 tedy musí být uvažována délka 100 mm. Výpočet únosnosti pro první způsob porušení:

Únosnost pro druhý způsob porušení F T,2,Rd

Hodnota n je uvažována jako emin, ale vždy menší nebo rovna 1,25m.
Únosnost pro druhý způsob porušení F T,2,Rd se určí s využitím účinné délky pro druhý způsob porušení l eff,2. Při určování účinné délky pro druhý způsob porušení se uvažuje nekruhové porušení, které je ilustrováno na obr. 6. Příslušná účinná délka pro tento způsob porušení je l eff,nc. Řešený spoj je tvořen pouze jednou řadou šroubů, pro stanovení účinné délky je tato řada uvažována jako koncová a jako samostatná. Výpočet účinné délky:

Vypočítaná účinná délka je větší než skutečná délka prvku 100 mm. Jako účinná délka l eff,2 tedy musí být uvažována délka 100 mm. Výpočet únosnosti pro druhý způsob porušení:

Únosnost pro třetí způsob porušení F T,3,Rd

Únosnost pro třetí způsob porušení (přetržení šroubů bez vzniku plastických kloubů v pásnicích) se určí jako celková únosnost všech šroubů v přetržení.

Hledaná únosnost spoje F Rd se určí jako nejmenší z únosností pro jednotlivé způsoby porušení. Pro řešený příklad vychází jako rozhodující druhý způsob (vznik plastických kloubů v pásnici spolu s porušením šroubů). Únosnost spoje je 176,64 kN. Tato hodnota se porovná s působící silou od vnějšího zatížení F Ed :

Spoj vyhovuje.
Příklad 2
Návrhová síla: F Ed = 1300 kN
Základní materiál: S355, f y = 355 MPa
Spojovací prostředky: Šrouby M24 – 8.8
Při dané konfiguraci spoje je možný vznik páčení. Spoj není vyztužen ani opatřen příložkami.
Gometrie: b = 350 mm (délka pásnice), t f = 20 mm (tloušťka pásnice), e = 50 mm, e 1 = 70 mm.

Obr. 7 Geometrie spoje
Únosnost pro první způsob porušení F T,1,Rd

Únosnost pro první způsob porušení F T,1,Rd se určí s využitím účinné délky pro první způsob porušení l eff,1. Pásnice má tloušťku t f = 20 mm (obr. 7), rozměr m se určí podle obr. 3 a pro řešený příklad má hodnotu m = 90,47 mm. Při určování účinné délky se uvažuje kruhové a nekruhové porušení, které je ilustrováno na obr. 6.
Příslušné účinné délky pro tyto způsoby porušení jsou l eff,cp (kruhové porušení) a l eff,nc (nekruhové porušení). Nejprve je určena únosnost dvou vnitřních řad šroubů uvažovaných jako součást skupiny šroubů. Platí: Σ l eff,1 = Σ l eff,nc (nekruhové porušení) ale Σ l eff,1 ≤ Σ l eff,cp (kruhové porušení). Výpočet účinné délky:

Výpočet únosnosti pro první způsob porušení (vnitřní řady):

Dále je určena únosnost dvou koncových řad uvažovaných jako součást skupiny šroubů. Platí: Σ l eff,1 = Σ l eff,nc (nekruhové porušení) ale Σ l eff,1 ≤ Σ l eff,cp (kruhové porušení). Výpočet účinné délky:

Výpočet únosnosti pro první způsob porušení (koncové řady):

Celková únosnost (všech řad) pro první způsob porušení:

Únosnost pro druhý způsob porušení F T,2,Rd

Nejprve je určena únpsnost dvou vnitřních řad šroubů, uvažovaných jako součást skupiny šroubů. Účinná délka pro druhý způsob porušení:



Celková únosnost (všech řad) pro druhý způsob porušení:

Únosnost pro třetí způsob porušení F T,3,Rd


Hledaná únosnost spoje F Rd se určí jako nejmenší z únosností pro jednotlivé způsoby porušení. Pro řešený příklad vychází jako rozhodující první způsob. Únosnost spoje je 549,57 kN. Tato hodnota se porovná s působící silou od vnějšího zatížení F Ed:

Spoj vyhovuje.
Zdroje
ČSN EN 1993-1-8 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-8: Navrhování styčníků. Český normalizační institut, 2006.
© 2019 - 2020, Ing. Ivan Balázs, Ph.D., balazs.i[zavináč]fce.vutbr.cz
Ústav kovových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně