Brněnské výstaviště

Brno Exhibition Centre

Hana Buchbergerová



Video – High Quality (41 MB)

Video – Low Quality (7 MB)
 

Brno. Nádherné město s překrásným okolím, bohatou historii i přítomností, kulturními, technickými i stavebními památkami. A tak bych vám ráda představila jednu z významných lokalit Brna, brněnské výstaviště.

Nachází se v brněnské čtvrti Pisárky, v krásném prostředí, v blízkosti řeky Svratky a kohoutovických lesů. Pisárky jsou čtvrtí nejen nádherných vil, ale i sídlem významných firem. A hlavní je brněnské výstaviště.

V letošním roce uplynulo 765 let od data, kdy český král Václav I. udělil obci Brno městská práva. Vedle jiných zde nechybělo ani právo pořádat každoročně výroční trh Svatodušní. Historie veletržního podnikání se odvíjela staletími výročních i týdenních trhů, přes pořádání hospodářských výstav v 19. století až k výstavbě brněnského výstaviště v roce 1928. Podnětem pro výstavbu stálého výstaviště se stala příprava jubilejní „Výstavy soudobé kultury v Československu“ k 10. výročí vzniku samostatného státu.

Areál brněnské „Výstavy soudobé kultury v Československu“ se v roce 1928 stal dokumentem československé moderní architektury. A právě architektura se stala nejvýznamnějším tématem už samou výstavbou jedinečného areálu, který byl realizován na základě soutěže.

Brno je známé tím, že se může pyšnit mnoha známými stavbami vybudovanými ve stylu meziválečného funkcionalizmu. Funkcionalismus a konstruktivismus našly své uplatnění i při výstavbě výstaviště. Do té doby se tento styl používal hlavně v obytné architektuře. Na projektu prvního pavilonu, pavilonu A, se podíleli architekti Josef Kalous a Jaroslav Valenta.

Tento pavilon byl postaven v rekordně krátkém čase, za 230 pracovních dnů. .Jednotlivé pavilony byly navrženy z betonu, oceli, skla a svojí nevšední architekturou se staly současně i exponáty. Urbanistická koncepce i pavilon A patří dodnes k základním hodnotám výstaviště, které je z nejkrásnějších na světě.

Součástí výstavby byla i rozhledna, jejíž projekt vytvořil architekt Bohumír Čermák. Měří 45 m a je součástí pavilonu G. Brněnský architekt Bohuslav Fuchs projektoval pavilon Brno, výstavní divadlo a kino Emil Králík,. AVU Josef Gočár, pavilon Morava J. Chroust a následovaly další velmi zajímavé pavilony. Dominantou celého areálu je pavilon Z, který byl postaven v letech 1958 – 1959 pro „1. Mezinárodní strojírenský veletrh“. Kruhová výstavní hala má průměr 120 m, na výšku 46 m. Většina pavilonů je pod ochranou památkové péče.

Brněnské výstaviště bohužel nesloužilo jen výstavám, ale roce 1939 zde sídlila Německá armáda, která zde měla sklady a montážní dílny, a po roce 1945 zase armáda Sovětská. Poválečný stav brněnského výstaviště byl žalostný. Když jej 29. dubna 1947 přejímala nová správní rada Výstavní akciové společnosti, nacházel se výstavní areál prakticky v troskách. Ze hřbitova automobilových vraků trčel chmurně obchodní palác (pavilon A), z prosklených stěn a střech zbyly jen hromady střepů. Elektrické vedení bylo zpřetrháno, oplocení výstaviště zničeno, brány vyvráceny. Kaštany hlavní aleje výstaviště byly až po koruny zasypány sutinami. V polorozbořených pavilonech si vybírali nezvaní návštěvníci zbytky všeho, co se dalo jakkoliv v poválečné nouzi využít. Ve zbytcích pavilonů se zabydleli různí nájemníci, kteří platili sotva pár korun nájemného. Jeden podnikavec si na výstavišti dokonce zřídil bobří farmu.

Webové odkazy
BVV Veletrhy Brno (CZ)
Brno Exhibition Centre (EN)