Procházka Brnem

A Walk Through Brno

Úvod k procházce historickým centrem Brna

S manželem patříme k zájmové skupině lidí, zvaných turisti. Samozřejmě, že ze všeho nejvíce vyhledáváme pobyt ve volné přírodě, ale máme rovněž rádi i toulky ulicemi samotného Brna, kdy nás těší sebemenší změna k lepšímu. Oba máme Brno velmi rádi (manžel je rodilý Brňan, já zde bydlím už přes 50 let),.a tak jsme si ve svých nitrech už dávno dali sami sobě přihlášku do imaginárního spolku „Přátel města Brna“. Přátelé se vždy dobře znají a z toho také vycházíme při zmíněných toulkách městem.

Zkuste se s námi projít historickým centrem Brna a poznáte sami, že názor některých lidí, že na Brně není vůbec nic zajímavého, ani těch památek že nemá nazbyt, pramení z pouhé neznalosti. Dívejte se pozorně a mějte přitom na mysli skutečnost, že Brno je a navždy zůstane městem mezi Prahou a Vídní, které nikdy nebude veřejnost příliš oslňovat, ale vězte, že i ono má kromě spletité a zajímavé historie také celou řadu prvenství a toho – jak se říká – co jinde nemají.

Staré Brno

K dobře viditelným historickým dominantám Brna bezesporu patří hrad Špilberk a katedrála sv.Petra a Pavla na Petrově a tam by zřejmě většina lidí také umístila i samotný vznik města, ale to by byl omyl. Brno totiž vzalo svůj počátek o celé.patro níž – na místě, které už v první polovině 13.století neslo název Bruna Antiqua - Staré Brno. Jeho obyvatelé si ale už tehdy uvědomovali, že to nevelké území dnešního Mendlova náměstí s přilehlými ulicemi je mnohem, mnohem starší, což potvrzuje i řada významných archeologických nálezů , jimž.dominuje zdivo z části dochované románské rotundy z počátku 11.století. Samotný název Brno pochází dle jazykovědců ze staroslovanského výrazu „brn či brnje“, což původně znamenalo blatisko, mokřinu a těch v té době – zvláště u tehdejšího brodu přes řeku Svratku bylo požehnaně.

Někde na Starém Brně měl dokonce být i onen knížecí hrad na Brnem, o němž píše kronikář Kosmas ve své Kronice české už k r.1091.

Starému Brnu vévodí gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie, (od r.1987 basilika minor) který byl součástí kláštera cisterciaček, založeného v r.1323 královnou Eliškou Rejčkou. Klášter byl velmi bohatý - kromě jiného mu patřil i pivovar (dnešní Starobrno) a.dlouhý čas dokonce i velice.lukrativní zájezdní hostinec, později známý pod názvem U Modrého lva. Ten zde vydržel takřka sedm století, dnes ale jeho původní místo připomíná pouze.namodralá mozaika lva na zdi.pobočky České spořitelny od výtvarníka Milana Klvani (roh Křídlovické a Křížové ulice).

K hostinci se váže snad nejznámější ze zdejších legend – o brněnském drakovi:

Povídá se, že řeznický tovaryš, který na draka vyzrál, se právě zde o drakovi dověděl a měl následně prohlásit, že město problému zbaví.

Drak, který se v té době v Brně objevil, byl krvelačná příšera. Žral kuřata, slepice, dokonce zadávil řadu jehňat. Lidé se ho báli, přestali pracovat na polích, kupci se obloukem městu vyhýbali. Zejména Líšňačky litovaly, že nemohou nakupovat a prodávat a začaly velice nadávat. Radní se jich nakonec báli víc než draka a tak vypsali za zabití draka odměnu 100 zlaťáků.

Zmíněný řeznický tovaryš měl naštěstí nejen svaly, ale i zdravý rozum.- věděl, že jen síla na takového protivníka nestačí..Popřemýšlel proto a radním řekl:

„Dejte mi kůži z vola a pytel vápna a já draka zabiju“. Radní se sice divili, k čemu že tyto věci potřebuje, ale přání vyhověli. Tovaryš zašil nehašené vápno do kůže a takto zhotovený pytel schoval do trávy. Sám pak vylezl na vysoký strom u řeky Svitavy, kde měl drak své doupě. Jakmile drak ucítil volskou kůži, dostal na ni chuť. Vrhl se na pytel a celý ho sežral. Následnou žízeň pak zaháněl v řece. Vápno mu ale tím pádem začalo v břiše hasit až mu nakonec břicho prasklo. Lidé svému zachránci děkovali, draka naložili na vůz a slavnostně.odvezli do města. Tady byl vycpán a pověšen do průjezdu hlavní městské brány, teprve později byl přenesen do průjezdu staré radnice, kde je dodnes.

Augustiniánské opatství...

Po zrušení cisterciátského kláštera v r.1782 přesídlili do zdejších budov augustiáni-poustevníci od sv.Tomáše v Brně, když si je předtím pečlivě upravili ke své potřebě – prohlídka jejich překrásného knihovního sálu opravdu stojí za to! Přinesli s sebou i vzácný obraz „Černé Matky boží“, který jim v r. 1350 věnoval sám císař Karel IV..Dnes je tento obraz součástí oltáře starobrněnské basiliky a je stále spojován s pomocí Matky boží při obléhání Brna švédskými vojsky v r. 1645. Klášter augustiánů následně proslul v 19.století jako středisko vědy a umění, kde působili významné osobnosti jako celosvětově uznávaný zakladatel genetiky Johan Gregor Mendl, hudební skladatel Pavel Křížkovský, národní buditel a filozof František Matouš Klácel, Leoš Janáček a mnozí jiní.

Na nádvoří starobrněnského kláštera stojí pomník J.G.Mendla z r. 1910, kdy svět.téměř 30 let po jeho smrti.zjistil, že to byl právě on, kdo objevil tajemství dědičnosti a popsal základy genetických zákonů, a to vše v podmínkách více než skromných. Zastavme se u něj na chvíli a podívejme se do klidné a laskavé tváře tohoto vědce, o kterého neustále projevují zájem lidé z celého světa a popřemýšlejme u obrysu jeho malé zahrádky, kde kdysi míval litinový skleník a kde prováděl své pokusy s křížením rostlin. Pak už namiřme do blízkého Mendel Musea, kde si můžeme prohlédnout historické předměty a dokumenty, vztahující se k jeho pokusům,.které jsou zobrazeny za pomoci interaktivní počítačové technologie.

Pivovar Starobrno

To už ale nastal čas k návštěvě zmíněného pivovaru Starobrno. Není to samozřejmě tentýž pivovar, který vlastnili cisterciačky a později augustiáni, ale přece jen část jejich hospodářských budov byla při budování nového pivovaru v 2.polovině 19.století využita. Dnes je pivovar oblíbené výletní místo Brňanů, které se stane se ještě vyhledávanější až se podaří uskutečnit celkovou rekonstrukci Mendlova náměstí, která sem přinese hodně volného prostoru a zeleně.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Jdeme-li Biskupskou ulicí k chrámu sv.Petra a Pavla na Petrově, naskytne se nám krásný pohled na jednu z brněnských dominant a nabudeme dojmu, že máme před sebou starobylou gotickou katedrálu. Ale není tomu tak, svou dnešní podobu chrám získal teprve cca před sto lety (1904-1905). Přispěly k tomu puristické úpravy chrámu provedené v novogotice a přistavění dvou štíhlých věží. Všechny práce byly provedeny velmi kvalitně, že dnes jen odborník rozezná stavební prvky původní od těchto pozdějších novogotických. Díky nim katedrála vzhledově velmi získala a pohled na ni je z kterékoliv strany působivý. Uvnitř chrámu pak každého návštěvníka uchvátí krása barokních oltářů a vysoká umělecká hodnota malířské a sochařské výzdoby.

Denisovy sady

Okrasný park, vybudovaný na Petrově v letech 1814-1818 v těsné blízkosti chrámu sv.Petra a Pavla. Jeho hlavním dekorativním architektonickým prvkem se v závěru prací stal obelisk na paměť ukončení napoleonských válek – dnes víme, že stojí přesně na ose Husovy třídy, jejíž druhý osový závěr tvoří Červený kostel na Komenského náměstí. Doprovodnými stavbami je pak kolonáda a zahradní ( hudební) pavilon. Po své generální rekonstrukci se Denisovy sady staly přitažlivým místem k procházkám a posezení; mnohé návštěvníky navíc láká krásná vyhlídka na hrad Špilberk, Staré Brno a veletržní areál. Za příznivého počasí můžeme dokonce vidět rajhradský klášter, ba i kopce Pálavy.

Hrad Špilberk

Přemysl Otakar II. usoudil, že holý kopec nad Brnem by byl pro toto královské město potencionálním nebezpečím a tak ze strategických důvodů nechal kolem poloviny 13.století vystavět nad Brnem hrad, který byl ze všech stran chráněn hlubokým, ve skále vylámaným příkopem.

Svou správní a strategickou funkci hrad ale ztratil po vymření moravských Lucemburků a stal se pouhou pevností. O to důležitější byl ale jako vězení – nejprve zde drženi vojenští vězni, později kriminální zločinci. Po r. 1783 byl Špilberk sice určen jen pro nejtěžší zločince, ale záhy k nim přibyli také političtí vězni různých národností a Špilberk tak.smutně proslul jako žalář národů. Lidé zde byli bezohledně zbavováni jedné z nejcennějších věcí, kterou měli - osobní svobody. A dvojnásob zlé pak bylo, když byli této svobody zbavováni pro rozdílnost názorů, politické přesvědčení nebo náboženské vyznání. Ani si možná neuvědomujeme, že Špilberk je vlastně ojedinělým památníkem vzpoury lidského ducha proti jakémukoliv násilí a politickému útlaku ať už se událo v 17. nebo 20. století, v zemích českých či jiných..Tiše, ale o to naléhavěji nás varuje před netolerancí vůči názorům druhých a před tím, co z toho může vzejít. Naslouchejme mu!


Webové odkazy
Statutární město Brno (CZ)
Statutory City of Brno (EN)