Princip stanovení průtoku při užití metody rychlostního pole

Stanovení průtoku pomocí metody rychlostního pole je založeno na integraci funkce rychlostního pole přes plochu průtočného průřezu S ve smyslu rovnice

, (1)

kde

u(x,y) je funkce rychlostního pole.

Vzhledem k tomu, že funkce rychlostního pole je neznámá, je nutné ji aproximovat jiným vhodným způsobem. Obvykle tak, že ve vhodně zvolených měrných bodech průtočného profilu jsou měřeny bodové rychlosti, které jsou pak následně aproximovány vhodnou matematickou funkcí. Integrací této funkce přes plochu průtočného průřezu obdržíme hodnotu aproximující vztah (1).

Podle ISO 748 a většiny autorů je tato aproximace a následná integrace bodových rychlostí prováděna nejdříve po výšce měrného profilu (v svislicovém pásu). Dostáváme tak průměrnou rychlost na měrné svislici. Následně jsou tyto průměrné rychlosti na svislicích aproximovány a integrovány po šířce měrného profilu, čímž obdržíme hodnotu průtočného množství Q. V praxi je často uvedený postup zapsán rovnicí

, (2)

kde

Q - hodnota stanoveného průtoku

b_i - šířka svislicového pásu

h_i - hloubka svislicového pásu

- průměrná rychlost na měrné svislici

m - počet svislicových pásů.

Podrobnější popis napsal kolega.