Perspektivní pohledy na model

AutoCad nabízí definice pohledu na výkres se skutečnou perspektivou z libovolného úhlu a vzdálenosti od modelu. Perspektivní pohledy se vyznačují několika rozdíly:

• Perspektivní pohled je realističtější, zvláště při pohledu z větší vzdálenosti. Perspektivní pohledy dělají dojem větší hloubky modelu.
• Můžete se dívat jakýmkoliv směrem. Při specifikaci obyčejného pohledu (VIEW) pozorujete vždy pouze model, při perspektivním pohledu se můžete dívat i z modelu směrem pryč.
• Perspektivní pohledy zavádějí pojem kamery (camera) a cílového bodu (target). Bod kamery je místo, odkud se díváte, a cílový bod je ten, který pozorujete. Definicí těchto dvou bodů vytvoříte blízké a vzdálené pohledy, podobně jako kdybyste měnili ohniskovou vzdálenost kamery nebo fotoaparátu.
• V perspektivním pohledu můžete nastavit řezné roviny v místě kamery či cíle a vypnout zobrazení objektů před či za těmito rovinami.
• Perspektivní pohled je opravdu určen k dotváření realistického zobrazení pohledu na model, proto v něm není možné s modelem normálně pracovat (editovat, zadávat další objekty). Pokud chcete modelovat, musíte perspektivu v pohledu vypnout. Při větším množství výřezů na obrazovce můžete mít perspektivní pohledy jen v některém.
• Při ukládání pohledů na model (named views) se s pohledem ukládá i informace, zda je v něm zapnutá perspektiva.

K perspektivnímu pohledu se můžeme dostat několika způsoby — přímým příkazem DPOHLED (_DView) nebo z podnabídek příkazu ORBIT, který běžně používáte k otáčení pohledu na model. Pouze k nastavení polohy kamery a cíle může také sloužit příkaz KAMERA. Pokud máte nainstalovaný AuotCAD včetně Architectural Desktopu, potom máte ještě možnost použít kamery z palety nástrojů Objemové prvky; takto nastavených kamer může být ve výkrese víc a každá z nich s sebou nese svůj vlastní pohledn a model. Každý způsob z nich má své výhody a nevýhody.
Pro běžné použití je asi nejlepší postupovat následujícím způsobem (podrobnosti jsou v dalším textu):

V následujícím textu jsou podrobně vysvětlenyvolby tří příkazů, které se perspektivy týkají: Kamera, Orbit a DPohled. Ve většině případů vystačíte s prními dvěma. DPohled se hodí por přesné zadávání perspektivy pomocí číselných hodnot.

Příkaz KAMERA – nastavení pohledu

Nejjednodušší způsob, jak nastavit pohled na model vzhledem k následujícímu perspektivnímo zobrazení je použít příkaz KAMERA. Lze použít přímý příkaz nebo najít tlačítko v nástrojové liště Pohled. Příkaz slouží pouze k nastavení pohledu přesným zadáním bodu, ve kterém je umístěna kamera, a cílového bodu. Z zadání těchto bodů je vhodné použít uchopovací režim a již nakreslené objekty. Pokud děláte pohled na model z dálky, lze také ukázat oba body v půdoryse a potom jejich umístění změnit pomocí relativních souřadnic (při novém zadání přikazu se ukazují stávající souřadnice obou bodů).

Perspektiva s použitím příkazu ORBIT

Práci s perspektivou můžeme rozdělit do tří fází — nastavení pohledu (kamery a cíle), upravení ohniskové vzdálenosti a zapnutí vlastní perspektivy. Příkazem ORBIT jsme zvyklí nastavovat pohled na model. Příkaz má tu výhodu, že můžeme modelem otáčet i v případě, že máme zapnuto perspektivní zobrazení, což provedeme v kontextovém menu nabídkou Promítání — Perspektiva (perspektivní pohled), rovnoběžné ( zpět na rovnoběžné promítání). Tímto způsobem můžeme intuitivně nastavit perspektivní pohled stejně jako obyčejný rovnoběžný.

V podnabídce Další (More) najdeme další možnosti pro úpravu nastavení perspektivy.
V první části:

• Upravit vzdálenost (Adjust distance)
— umožňuje měnit pouze ohniskovou vzdálenost kamery bez změny přimky pohledu. Můžeme tak objeky přibližovat nebo vzdalovat.
• Náklon kamery (Swivel camera) — naklání kameru bez změny ohniskové vzdálenosti.

V závěrečné části najdete příkazy pro nastavování a zapínaní řezných rovin:

• Upravit rovinu řezu (Adjust clipping planes)
— Příkaz otevře malé dialogovné okno (viz níže), ve kterém můžeme manipulovat s řeznými rovinami. V okně máme pohled na model natočený kolmo na přímku pohledu a jsou v něm vidět řezné roviny jako přímky. Můžeme interaktivně posunovat přední a zadní řeznou rovinu a současně sledovat vliv naší činnosti na model. Polohu obou rovin vůči sobě lze zafixovat a potom posunujeme obě zajednou. V dialogovém okně také můžeme nastavit zapnutí (vypnutí) jednotlivých rovin.
Jediným problémem může být nevhodné nastavení pohledu, kdy je kamera a cíl moc daleko od sebe a zobrazení rovin v místě kamery a cíle je mimo zobrazenou oblast. V tom případě se můžeme pokusit přímky „přitáhnout“ přímky tak, že popotahujeme myší naprázdno ve správném směru tak dlouho, až se přímka objeví. Druhou možností je znova nastavit kameru a cíl na smysluplné hodnoty, což je většinou úspěšnější.
• Přední (Zadní) oříznutí ano (Front (Back) clipping on) — zapíná přední resp. zadní rovinu řezu.

Ukázka pomocného okna pro nastavení řezných rovin.
Tlačítka odleva znamenají: manipuluji s přední rovinou řezu, manipuluji se zadní rovinou řezu, manipuluji s oběma rovinami zároveň (nemění se jejich vzdálenost), zapnutí přední roviny řezu, zapnutí zadní roviny řezu. Všechny manipulace se okamžite projevují v modelu, který je vidět v hlavním okně.

Příkaz pro perspektivní pohled vyvoláte přímo příkazem DPOHLED (_DVIEW).

Na výzvu
Vyberte objekty:
vyberete objekty, které vám pomohou určit perspektivu. Vybírejte jen důležité objekty, neboť při velkém množství vybraných objektů dlouho trvá překreslování jednotlivých pohledů. Pokud nevyberete nic, AutoCAD vám nabídne svůj obrázek (domeček), pomocí kterého můžete určit perspektivu.