Kromě předdefinovaných těles umožňuje AutoCAD vytvořit tyto čtyři základní plochy:
Všechny tyto plochy se zadávají vždy pomocí řídících křivek, které je nutné mít nakreslené před zadáváním příslušného příkazu. Příkazy nalezneme v menu Kresli/ Plochy nebo ve stejnojmenné nástrojové liště. Všechny příkazy vygenerují 3Dsíť (3Dmesh), kterou je případně možno dále editovat (vyhladit, posunout vrchol) nebo rozbít příkazem ROZBIJ (Explode) na jednotlivé plochy.
Hustota sítě je ovládána dvěma systémovými proměnnými SURFTAB1 a SURFTAB2, které určují hustotu sítě v poledníkovém a rovnoběžkovém směru. Hodnoty těchto proměnných je třeba nastavit před příkazem na vytvoření plochy. Jednou vytvořené ploše už nelze hustotu sítě změnit. Pokud zjistíte chybu, nezbývá nic jiného, než plochu vymazat, opravit nastavení systémových proměnných a plochu vygenerovat znova.
generuje rotační plochu zadanou řídící křivkou a osou rotace. Tímto způsobem můžeme dostat rotační plochu nebo její část, danou zmenšeným úhlem rotace. Přikaz má objemový ekvivalent v příkazu pro rotační těleso(viz OROTUJ).
| Aktuální hustota drátů: SURFTAB1=6 SURFTAB2=6 Vyberte objekt pro rotaci: | Vybereme řídící křivku. Tato křivka musí být vybrána jedním ukázáním,
a proto je nejlepší ji kreslit příkazem KŘIVKA (PLINE) případně SPLINE nebo ji do křivky dodatečně spojit. Jako informace se objeví nastavení systémových proměnných SURFTAB1 a SURFTAB2. Pokud je chcete změnit, musíte příkaz stornovat, nastavit hodnoty a teprve potom začít znova vytvářet plochu. |
| Vyberte objekt definující osu rotace: | Vyber osu rotace (musí být nakreslena předem). |
| Určete počáteční úhel <0>: | Defaultní cesta (počáteční úhel 0, sevřený úhel 360) vytvoří úplnou rotační plochu. Při zadání menšího úhlu je třeba mít na paměti, že úhel se vyplňuje ve směru zadávání úhlů, tj. proti směru hod. ručiček a plocha se vytváří od nakreslené řídící křivky (pro počáteční úhel 0). |
| Určete sevřený úhel (+=pshr, -=vshr) /<360> |
generuje plochu danou řídící křivkou a směrovým vektorem. V hmotné podobě má tato plocha ekvivalent ve vytaženém tělese (viz VYTÁHNI ).
| Aktuální hustota drátů: SURFTAB1=6 Vyberte objekt pro křivku trajektorie: |
Vyber řídící křivku určující tvar plochy. |
| Vyberte objekt pro směrový vektor: | Vyber směrový vektor plochy (tj. úsečku, udávající hloubku a sklon plochy). Podle toho, na kterou stranu úsečky ukážeme, určíme směr, kterým se plocha vytvoří od řídící křivky. |
vytvoří přímkovou plochu mezi dvěma řídícími křivkami. Obě křivky musí být buď současně otevřené nebo současně uzavřené. Pokud jsou otevřené, spojí se „kraje“ křivek, blíže kterých ukážete. (Pozor na „překroucení“ plochy.) Pokud jsou obě křivky uzavřené spojí se místy, ve kterých na ně ukážete. Přímková plocha nemá hmotný ekvivalent, takže je jedinou vhodnou možností pro vytváření závěsů. vlnitých plotů a dalších podobných objektů.
| Vyberte první definiční křivku: | Vyber první řídící křivku. |
| Vyberte druhou definiční křivku: | Vyber druhou řídící křivku. |
je plocha určená čtyřmi hraničními křivkami. Mezi nimi se pomocí splajnů 2. stupně vygeneruje plocha. Křivky musí být kresleny velmi pečlivě tak, aby se v rozích přesně dotýkaly. Pokud se v rozích kříží nebo nemají dotyk, plocha se nevytvoří. Křivky je třeba ukazovat dokola v pořadí jak na sebe navazují.
| Aktuální hustota drátů: SURFTAB1=6 SURFTAB2=6 Vyberte objekt 1 pro hranu povrchu: |
Vyber první hraniční křivku. |
| Vyberte objekt 2 pro hranu povrchu: | Vyber druhou hraniční křivku. |
| Vyberte objekt 3 pro hranu povrchu: | Vyber třetí hraniční křivku. |
| Vyberte objekt 4 pro hranu povrchu: | Vyber čtvrtou hraniční křivku. |